Hagia Sofia

Hagia Sofia Ἁγία Σοφία (řecky) Ayasofya (turecky)
Poloha
Stát	Turecko Turecko
Obec	Istanbul
Zeměpisné souřadnice	41°0′30″ s. š., 28°58′48″ v. d.
Hagia Sofia
Základní informace
Status	křesťanská katedrála (537–1054) ortodoxní katedrála (1054–1204) římskokatolická katedrála (1204–1261) ortodoxní katedrála (1261–1453) sunnitská mešita (1453–1934) sekulární stavba (muzeum) (1935–2020) od roku 2020 znovu mešita
Architektonický popis
Architekt	Isidor z Milétu, Anthémios z Trallu
Stavební sloh	byzantská architektura
Vystavěna	532—537
Počet minaretů	4
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία (Hagia Sofia), turecky Ayasofya) čili chrám Svaté Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 vyprojektovaný Isidorem z Milétu^[1] nad zátokou Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa. Původní křesťanská svatyně s centrální kupolí a sídlo patriarchy byla po dobytí Konstantinopole Osmany (1453) upravena na mešitu (a později opatřena minarety); v roce 1934 byla v rámci Atatürkových reforem sekularizována a až do roku 2020 sloužila jako muzeum. Od července 2020 se v ní opět konají modlitby.^[2] Téměř tisíc let (do dokončení katedrály v Seville v roce 1520) byla největší katedrálou na světě a největším uzavřeným prostorem na světě.