Heinrich Himmler | |
---|---|
Rodné jméno | Heinrich Luitpold Himmler |
Narození | 7. října 1900 Mnichov, Německo |
Úmrtí | 23. května 1945 (ve věku 44 let) Lüneburg, Německo |
Příčina úmrtí | otrava kyanidy |
Místo pohřbení | Lüneburské vřesoviště |
Bydliště | Amalienstraße (do 1913) Landshut (od 1913) Maxvorstadt |
Alma mater | Gymnázium Hanse Carossy (do 1919) Technická univerzita Mnichov (1919–1922) Vilémovo gymnázium v Mnichově |
Povolání | politik, zemědělec, okultista, laborant a Gestapo employee |
Zaměstnavatel | Gestapo |
Ocenění | velkokříž Imperiálního řádu rudých šípů (1939) velkokříž Řádu kříže svobody (1942) Zlatý stranický odznak velkokříž Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara rytíř velkokříže Vojenského savojského řádu … více na Wikidatech |
Politické strany | Bavorská lidová strana (1919–1923) Národně socialistická německá dělnická strana (1923–1945) Národní socialistické hnutí za svobodu (1924–1925) |
Nábož. vyznání | matrikový katolík |
Choť | Margarete Himmlerová (od 1928)[1][2] |
Partner(ka) | Margarete Himmlerová[2] Hedwig Potthastová[3] |
Děti | Gudrun Burwitzová Helge Nanette |
Rodiče | Joseph Gebhard Himmler[2] a Anna Heyderová[2] |
Příbuzní | Gebhard Ludwig Himmler[1] a Ernst Hermann Himmler (sourozenci) Katrin Himmlerová (praneteř)[2] Johann Himmler (dědeček z otcovy strany) Agathe Rosina Himmlerová (babička z otcovy strany) |
Funkce | policejní prezident (od 1933) Reichsführer-SS (od 1934) Chef der Sicherheitspolizei und des SD (1942–1943) říšský ministr vnitra (1943–1945) náčelník výzbroje armády a velitel Záložní armády (od 1944) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov – 23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu). Za své zločiny nebyl nikdy souzen, krátce po konci druhé světové války v Evropě spáchal sebevraždu kyanidovou kapslí při výslechu v britském zajetí.