Humboldtova univerzita | |
---|---|
Humboldt-Universität zu Berlin, Universität zu Berlin, Friedrich-Wilhelms-Universität a Universität Berlin | |
Logo | |
Hlavní budova univerzity na třídě Unter den Linden | |
Motto | |
Universitas litterarum | |
Datum založení | 16. srpna 1809 |
Vedení | |
Rektor | Julia von Blumenthal (od 2022) |
Počty akademiků | |
Studentů celkem | 36 232 (2022) |
Další informace | |
Adresa | Berlín, Německo |
Ulice | Unter den Linden |
Zeměpisné souřadnice | 52°31′5″ s. š., 13°23′36″ v. d. |
Členství | Spolek pro podporu německé výzkumné sítě, Německá konference rektorů, Všeobecný německý spolek univerzitního sportu, Konfederace repozitářů s otevřeným přístupem, Asociace evropských univerzit, Informační služba Věda, Kommunaler Arbeitgeberverband Berlin, German Universities Excellence Initiative, Berlin University Alliance, Franko-německá univerzita, arXiv, Národní infrastruktura pro výzkumná data, ORCID a Networked Digital Library of Theses and Dissertations |
www | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Humboldtova univerzita v Berlíně (německy Humboldt-Universität zu Berlin, latinsky Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita, založená v roce 1809. Její hlavní areál se nachází v samém srdci Berlína, v obvodu Berlin-Mitte, přičemž hlavní budova stojí přímo na bulváru Unter den Linden. Na popud liberálního pruského reformátora školství a jazykovědce Wilhelma von Humboldta ji v roce 1809 jako Berlínskou univerzitu založil pruský král a braniborský markrabě Fridrich Vilém III. Škola byla otevřena již následujícího roku,[1] čímž se stala nejstarší ze čtyř berlínských univerzit.
Školu tvoří celkem 9 fakult včetně lékařské fakulty Charité, kterou sdílí se Svobodnou univerzitou Berlín, a více než 43 000 studentům, kteří ji navštěvují,[2] nabízí vzdělání ve 189 studijních programech od bakalářských po postdoktorandské.[3] Model vysokoškolského vzdělání pruského reformátora školství Wilhelma von Humboldta, na jehož základě byla škola vybudována, silně ovlivnil ostatní evropské a americké univerzity.[4] Během 19. a počátkem 20. století měla univerzita celosvětově vedoucí postavení v oboru přírodních věd, neboť byla spojena s významnými průlomy ve fyzice, chemii a dalších vědách.
Mezi významné pedagogy a absolventy školy patřili přední filozofové, sociologové, umělci, právníci, politici, matematici, vědci a státníci, jako byli Max Weber, Georg Simmel, Otto von Bismarck, W. E. B. Du Bois, Walter Benjamin, Karl Liebknecht, Arthur Schopenhauer, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Ernst Cassirer, Heinrich Heine, Albert Einstein či Max Planck. Je mezi nimi 55 nositelů Nobelovy ceny.[5]