Isopren | |
---|---|
Vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | 2-methylbuta-1,3-dien |
Ostatní názvy | 2-methyl-1,3-butadien |
Sumární vzorec | C5H8 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 78-79-5 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 68,11 g/mol |
Teplota tání | −145,95 °C |
Teplota varu | 34,067 °C |
Hustota | 0,681 g/cm3 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Isopren (též izopren), systematický název 2-methylbuta-1,3-dien, je nenasycený uhlovodík odvozený z 1,3-butadienu, od něhož se liší methylovou skupinou na druhém uhlíku. Za pokojové teploty je to bezbarvá prchavá kapalina, velmi hořlavé a zápalné povahy.
Isopren slouží jako stavební jednotka pro tvorbu přírodních látek isoprenoidů, které dále dělíme na terpeny, jež jsou obsaženy hlavně v rostlinách, a steroidy, vyskytující se jak v říši rostlinné, tak i živočišné.
Isopren se používá v chemickém průmyslu. Získává se především jako vedlejší produkt při krakování nafty či ropy. Z většiny získaného izoprenu se prostřednictvím polymerizace syntetizuje cis-1,4-polyisopren, což je látka, jež tvoří hlavní součást přírodního kaučuku. Tento polymer proto slouží jako jeho umělá varianta. Jiná pružná přírodní látka – gutaperča – je tvořena především trans-1,4-polyisoprenem, což je na rozdíl od přírodního kaučuku trans-izomer polymerovaného isoprenu. Díky tomu je gutaperča kromě jiného mnohem méně elastická.