James Watt | |
---|---|
Henry Howard: Portrét Jamese Watta, cca 1797 | |
Narození | 19. ledna 1736 Greenock |
Úmrtí | 25. srpna 1819 (ve věku 83 let) Heathfield Hall |
Alma mater | Glasgowská univerzita |
Pracoviště | Glasgowská univerzita |
Obor | strojírenství |
Ocenění | čestný doktor University v Glasgow (1806) Scottish Engineering Hall of Fame (2021) společník Edinburské královské společnosti |
Manžel(ka) | Margaret Millerová (od 1763) Ann MacGregorová (od 1775) |
Děti | James Watt Margaret Watt Gregory Watt Janet Watt |
Rodiče | James Watt a Agnes Muirhead |
Příbuzní | Robert Watson-Watt (potomek) |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
James Watt (19. ledna 1736 Greenock, Království Velké Británie – 25. srpna 1819 Handsworth, Spojené království Velké Británie a Irska) byl skotský vynálezce, mechanik, fyzik a matematik, jehož vylepšení parního stroje se stalo ve Velké Británii a dalších zemích základem následující průmyslové revoluce. Později vynalezl ještě výkonnější dvojčinný parní stroj. Po Wattovi je v Mezinárodní soustavě jednotek pojmenována jednotka výkonu – watt.
Watt si uvědomil, že při nutném opakovaném ohřívání stávajícího parního stroje se plýtvalo velkým množstvím energie – v roce 1769 proto vytvořil samostatný kondenzátor[1] umístěný mimo válec, čímž zvýšil účinnost nového typu stroje. V roce 1775 začal spolupracovat s Matthewem Boultonem a založil s ním společnost Boulton & Watt. Tento podnik se nakonec dokázal prosadit a Watt díky němu nabyl značného bohatství.
Ustanovil fyzikální veličinu práce a zavedl jednotku koňská síla, dále vynalezl například odstředivý regulátor či kopírovací stroj.