prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. | |
---|---|
Jaroslav Flegr (2008) | |
Narození | 12. března 1958 (66 let) Praha |
Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Pracoviště | Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky (1987–1991) Univerzita Karlova (od 1991) Národní ústav duševního zdraví (do 2022) Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Obory | evoluční biologie, etologie, evoluční psychologie, evoluční ekologie a parazitologie |
Ocenění | Magnesia Litera (2007) Ig Nobelova cena (2014) |
Web | flegr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Flegr (* 12. března 1958 Praha), někdy nesprávně Flégr,[1][2] je český biolog, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy, který se ve svém výzkumu zaměřuje na biologickou evoluci, zejména pak v oblastech etologie, evoluční parazitologie a evoluční psychologie.[3][4][5][6][7]
Je autorem teorie zamrzlé plasticity, kterou později rozšířil na teorii zamrzlé evoluce. V evoluční parazitologii se zaměřuje na takzvanou manipulační hypotézu, v rámci které se svým týmem studuje prvoka Toxoplasma gondii, za tento výzkum v roce 2014 dostal jeho tým společně s týmem z University of Michigan Ig Nobelovu cenu. K dalším oblastem jeho vědeckého zájmu patří mimo jiné výzkum Rh faktoru,[7] role peptických slovníků v koevolučním zápase parazitů s hostitelem, schizofrenie nebo virologie.[8][9] Je autorem internetového projektu občanské vědy „Pokusní králíci“, zabývajícího se především dotazníkovými šetřeními;[10][11][12] jedním z těchto šetření je patrně zatím nejrozsáhlejší český sexuologický výzkum zahrnující 65 tisíc osob.
Věnuje se též popularizaci vědy, o svém výzkumu přednáší pro širokou veřejnost, je členem redakční rady časopisu Vesmír. Píše blogy,[13][14] aktivní je na Facebooku[15] a síti X.[11]
Mezi širokou českou veřejností se stal známým v roce 2020, kdy se v médiích začal vyjadřovat k epidemii covidu-19.[11]