Back John Locke Afrikaans John Locke ALS ጆን ሎክ Amharic John Locke AN John Locke ANG جون لوك Arabic دجون لوك ARY جون لوك ARZ John Locke AST Con Lokk Azerbaijani
 Lockův portrét od Godfreye Knellera (1697) | |
| Region | Západní filosofie |
|---|---|
| Období | Novověká filosofie |
| Narození | 29. srpna 1632 Wrington, Somerset |
| Úmrtí | 28. října 1704 (ve věku 72 let) Essex |
| Škola/tradice | empirismus, společenská smlouva, přirozené právo |
| Oblasti zájmu | metafyzika, teorie poznání, politická filosofie, filosofie mysli, pedagogika, ekonomie |
| Význačné ideje | tabula rasa, vláda se souhlasem ovládaných, teorie přirozeného stavu, právo života, ochrana svobody a majetku, sémiotika jako věda |
| Alma mater | Christ Church (Oxfordská univerzita) |
| Významná díla | Esej o lidském chápání, Dvě pojednání o vládě, Dopis o toleranci, O výchově |
| Vlivy | Cicero, Platón, Aristotelés, Tomáš Akvinský, Avicenna, Grotius, Isaac Newton, Descartes, Pufendorf, Hobbes |
| Vliv na | Hume, Kant, Schopenhauer, Berkeley, Burke, Paine, Smith, Voltaire, Condillac, Rousseau, La Mettrie, Toland, Francis Hutcheson, Jonathan Edwards, Otcové zakladatelé Spojených států amerických |
| Rodiče | John Locke[1] a Agnes Keeneová |
| Příbuzní | Thomas Locke[1] (sourozenec) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Locke (29. srpen 1632 Wrington, Somerset – 28. říjen 1704 Essex) byl anglický filosof a lékař. Proslul zejména svou empiristickou teorií poznání a svou politickou filosofií, v níž hájil přirozenou svobodu a rovnost lidí. Hluboce ovlivnil britské osvícenství a pozdější liberální myšlení.