Karibik

Karibik
Geografie
Souřadnice	15° s. š., 73° z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	44 182 048 (2022)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karibik je region v nejjižnější části Severní Ameriky. Zahrnuje ostrovy v Karibském moři (Antily), Bahamy a pobřeží Střední a Jižní Ameriky omývané právě Karibským mořem. Panamským průplavem je Karibské moře spojeno s Tichým oceánem. Region leží jihovýchodně od Mexického zálivu a pevniny Severní Ameriky, východně od Střední Ameriky a severně od Jižní Ameriky.

Region, většinově situovaný na Karibské desce, má více než 700 ostrovů, ostrůvků a útesů (viz seznam ostrovů Karibského moře). Tři ostrovní oblouky vymezují východní a severní okraje Karibského moře:^[1] Velké Antily na severu a Malé Antily a Závěrné Antily na jihu a východě. Společně s blízkým Lucayským souostrovím tyto ostrovní oblouky tvoří Západní Indii. Bahamy a Turks a Caicos jsou také někdy označovány jako součást Karibiku, přestože nejsou ani v Karibském moři ani na jeho hranicích, nicméně Bahamy jsou stálým členem Karibského společenství a Turks a Caicos jsou přidruženými členy. Belize, Guyana a Surinam jsou také označovány jako část Karibiku, i když jsou to pevninské země, jsou plnými členy Karibského společenství a Sdružení karibských států. Několik regionů pevninské Jižní a Střední Ameriky jsou také často viděny jako část Karibiku, kvůli jejich politickým a kulturním vztahům s regionem. To zahrnuje Belizi, karibskou oblast Kolumbie, venezuelský Karibik, Quintana Roo v Mexiku (skládající se z Cozumelu a karibského pobřeží poloostrova Yucatán)^[2] a Guian (Guyana, Surinam, Francouzská Guyana, region Guayana ve Venezuele a Amapá v Brazílii).

Většinou tropické zeměpisné podnebí je velmi formováno teplotami moře a srážkami, přičemž období hurikánů pravidelně vede k přírodním katastrofám. Kvůli tropickému klimatu a nízko položeným ostrovům je Karibik zranitelný vůči efektům klimatické změny, včetně zvýšené intenzity bouře, pronikání slané vody, vzestupu hladiny moře a eroze pobřeží a variability srážek.^[3] Tyto změny počasí značně změní hospodářství ostrovů, zejména hlavní průmyslová odvětví zemědělství a cestovního ruchu.^[3]

Karibik byl obydlen domorodci už minimálně 6 000 let před Kristem.^[4] Když po příjezdu Kolumba následovala evropská kolonizace, byla populace rychle zdecimovaná brutálními pracovními praktikami, zotročením a nemocemi. Na spoustě ostrovech nahradili Evropané původní populaci zotročenými Afričany. Po Haitské revoluci, která osvobodila zemi od Francie na začátku 19. století a poklesu otroctví v 19. století, ostrovní země v Karibiku postupně získaly samostatnost s vlnou nových států během 50. a 60. let 20. století. Vzhledem k blízkosti Spojených států existuje také dlouhá historie intervencí Spojených států v tomto regionu.

Karibské ostrovy (Západní Indie) jsou často považovány za subregion Severní Ameriky, ačkoli někdy jsou zahrnuty ve Střední Americe nebo jsou ponechány jako vlastní subregion^[5][6] a jsou rozděleny do 30 území včetně suverénních států, zámořských departementů a závislých území. Od 15. prosince 1954 do 10. října 2010 zde existovala země, složená z pěti států, které všechny byly závislé na Nizozemsku, známá jako Nizozemské Antily.^[7] Od 3. ledna 1958 do 31. května 1962 existovala také krátkodobá politická unie zvaná Západoindická federace složená z deseti anglicky mluvících karibských území, z nichž všechna byla tehdy závislá na Británii.