Stát Katar Daulat Qatar دولة قطر | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna As-salam al-amiri | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Dauhá | ||
Rozloha | 11 437 km² (158. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Kurajn Abú al-Baul (103 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +3 | ||
Poloha | 25°16′10″ s. š., 51°12′46″ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 2 155 446 (154. na světě, odhad 2014) | ||
Hustota zalidnění | 214 ob. / km² (119. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,850 (velmi vysoký) (32. na světě, 2015) | ||
Jazyk | arabština (úřední), angličtina | ||
Náboženství | muslimové 93 %, křesťané 5 %, hinduisté 1 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | absolutní monarchie | ||
Vznik | 3. září 1971 (nezávislost na britském protektorátu) | ||
Emír | Tamím bin Hamad Ál Thání | ||
Předseda vlády | Muhammad ibn Abdul Rahman Ál Thání | ||
Měna | Katarský rijál (QAR) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 141 543[1] USD (1. na světě, 2015) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 634 QAT QA | ||
MPZ | Q | ||
Telefonní předvolba | +974 | ||
Národní TLD | .qa | ||
multimediální obsah na Commons |
Katar, plným názvem Stát Katar, je emirát v jihozápadní části Perského zálivu v západní Asii. Země se nachází na Katarském poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn.
V zemi žije asi 2,3 milionu obyvatel (odhad z roku 2022), ale jen poměrně malá část z nich, něco přes 300 000, má katarské občanství. Ostatní jsou přistěhovalci bez nároku na občanství a výhody z toho plynoucí.[2] Islám je státním náboženstvím.
Katar má třetí největší zásoby ropy i zemního plynu na světě. Díky tomu je to velice bohatá země. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu z roku 2020 jde o třetí nejbohatší zemi na světě, z hlediska hrubého domácího produktu (HDP) v paritě kupní síly na obyvatele (za Lichtenštejnskem a Singapurem). Bez vydělení počtem obyvatel je HDP země 59. největší na světě, jde tedy o zhruba stejně mohutnou ekonomiku jako je ekonomika Finska nebo Etiopie. Proti tomu si Katar nijak zvlášť dobře nevede v Indexu lidského rozvoje, který vypočítává OSN, a který má navzdory svému bohatství až 45. nejvyšší na světě (zpráva 2020), tedy tři místa pod Bahrajnem, čtyři pod Saúdskou Arábií, čtrnáct pod Spojenými arabskými emiráty a pro srovnání: deset míst pod Polskem, třináct pod Řeckem a osmnáct pod Českem.
Katar je monarchie. Již od roku 1825 tam vládne dynastie Ál Thání. Současným katarským emírem a hlavou rodu Ál Thání je (od roku 2013) Tamím bin Hamad Ál Thání. Nezávislým státem se Katar stal v roce 1971. Dlouho tehdy vyjednával o tom, zda se připojí ke vznikajícím Spojeným arabským emirátům, avšak nakonec se jako jeden ze dvou emirátů v oblasti (spolu s Bahrajnem) rozhodl pro nezávislost. Od roku 2003 je monarchie konstituční, ústavu schválili občané Kataru v referendu většinou 98 procent hlasů.
Vliv Kataru v oblasti Perského zálivu a v arabském světě značně přesahuje míru, která by odpovídala jeho velikosti, a roli v tom hraje krom bohatství i vlivná zpravodajská televizní síť Al-Džazíra. Katar byl dokonce několikrát označen za sponzora série revolucí zvaných Arabské jaro (2011). Katar se též pokusil vymanit z geopolitické závislosti na saúdskoarabském bloku, k němuž byl dlouho automaticky připočítáván.[3] To všechno nakonec vyvrcholilo střetem s tímto blokem známým jako katarská diplomatická krize, provázeným blokádou, v roce 2017. Tento spor diplomaté pozvolna urovnávají, k průlomu došlo v roce 2021.[4]