Kavkaz

Kavkaz Кавказ, Qafqaz, Kafkaz კავკასიონი, Կովկաս
Národní park Pšav Chevsureti v Gruzii
Nejvyšší bod	5 642 m n. m. (Elbrus)
Délka	1 200 km
Šířka	160 km
Rozloha	477 165 km²[1]
Nadřazená jednotka	Krymsko-kavkazská oblast
Sousední jednotky	Krymské hory, Kaspické moře, Alborz, Arménská vysočina, Pontské hory, Černé moře
Podřazené jednotky	Velký Kavkaz, Malý Kavkaz
Světadíl	Asie / Evropa
Stát	Abcházie Abcházie Arménie Arménie Ázerbájdžán Ázerbájdžán Gruzie Gruzie Jižní Osetie Jižní Osetie Rusko Rusko Turecko Turecko
Topografická mapa Kavkazu (anglicky)
Horniny	rula, žula
Povodí	Inguri, Rioni, Kura, Kuma, Těrek, Kubáň, Sulak
Souřadnice	42°30′ s. š., 45° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km. Vznikl během alpínsko-himálajského vrásnění, dělí se na Velký a Malý Kavkaz. Hlavní kavkazský hřeben, případně jeho severní úpatí, je v některých zdrojích považováno za hranici mezi Evropou a Asií.^[2] Rozšířená a na českých školách vyučovaná^[3][4] koncepce nicméně vede tuto hranici o něco severněji Kumomanyčskou sníženinou, podél řek Kuma a Manyč, až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře.^[5] Oblast Kavkazu se dělí na Severní Kavkaz a Jižní Kavkaz, které odděluje hlavní kavkazský hřeben.

Nejvyšší oblastí Kavkazu je jeho boční hřeben (Bokovyj chrebet), v němž se nachází i nejvyšší vrchol, Elbrus. Celkem je na Kavkaze osm vrcholů přesahujících nadmořskou výšku 5000 m a minimálně 13 vrcholů vyšších než alpský Mont Blanc, nejvyšší evropská hora v případě, že by Kavkaz byl řazen k Asii. Co do výšky se jedná o 12. nejvyšší pohoří světa.^[6] Má velmi rozmanitou krajinu, která se mění především podle nadmořské výšky a vzdálenosti od velkých vodních ploch. V oblasti se vyskytují biomy od subtropických nížinných bažin přes podhorské a horské lesy až po alpínské louky, ledovce (hlavně na západním a středním Kavkazu) a vysokohorské pustiny. Jsou zde též bohaté louky, stepi a na jihu a východě v Arménii a Ázerbájdžánu i polopouště. Vzhledem k mimořádnému přírodnímu bohatství s množstvím endemitních druhů živočichů a rostlin byl kavkazský ekoregion zařazen mezi nejvýznamnější oblasti projektu WWF Global 200.

Kavkaz a Kolchida byly známy starověkým Řekům, v tomto pohoří měl být přikován bájný Prométheus. Již od starověku tvořil horský masiv přirozenou hranici mezi velkými říšemi, kam se po celou historii uchylovala různá odjinud vyháněná či pronásledovaná etnika. Díky tomu jde o území národnostně a nábožensky mimořádně pestré, kde se vyskytuje mnoho desítek národů a jazyků. Tato pestrost je však zároveň zdrojem napětí a nestability přerůstající v některých případech ve válečné konflikty, např. v Náhorním Karabachu, někdy za zásadního přispění ruské intervence (v Čečensku, Abcházii, Jižní Osetii). Podle Kavkazu je pojmenováno pohoří Montes Caucasus na přivrácené straně Měsíce.^[7]