Back Kokaïen Afrikaans كوكايين Arabic كوكايين ARZ Cocaína AST Kokain Azerbaijani Cocaine BCL Какаін Byelorussian Какаін BE-X-OLD Кокаин Bulgarian কোকেইন Bengali/Bangla

Kokain

Kokain
Obecné
Systematický názevmethyl-(1R,2R,3S,5S)-3-(benzoyloxy)-8-methyl-8-azabicyklo[3.2.1]oktan-2-karboxylát
Triviální názevKokain, benzoylekgoninmethylester, benzoylmethylekgonin
Sumární vzorecC17H21NO4
Identifikace
Registrační číslo CAS50-36-2
Vlastnosti
Molární hmotnost303,36 g/mol
Teplota tání98 °C (monoklinická tableta)
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o droze. O americkém filmu pojednává článek Kokain (film).

Kokain, též benzoylmethylekgonin, je bílá, mikrokrystalická látka rozšířená především jako droga. Jedná se o rostlinný tropanový alkaloid z jihoamerického keře rudodřev koka (Erythroxylon coca). Kokain účinkuje jako silné stimulancium a lokální anestetikum (blokuje proud sodíku v nervových vláknech).

Kokain je inhibitorem zpětného vychytávání dopaminu, noradrenalinu a serotoninu v mozku. Účinkuje značně intenzivně, nicméně jen krátkodobě (30–90 minut), navozuje silnou euforii, pocit vzrušení, radosti a rozjasněné mysli, stupňuje sebedůvěru, sebejistotu, družnost a iniciativu, zlepšuje schopnost soustředit se, může však narušit sebekontrolu a objektivitu myšlení, podnítit neklid a agresi. Rovněž představuje značnou zátěž pro kardiovaskulární systém, droga vyvolává hypertenzi, tachykardii, může způsobovat arytmie. Dlouhodobé zneužívání kokainu nevede k rozvoji fyzické závislosti, avšak výrazné závislosti psychické.

Volná báze kokainu zvaná crack vzniká smícháním s alkalickým činidlem (nejčastěji sodou, ale používá se např. i vápno nebo prášek do pečiva), dále pak s éterem nebo méně častým čpavkem a následnou tepelnou úpravou. Zpravidla působí po dobu pouhých 10 až 20 minut, jeho účinek bývá přirovnáván k orgasmu celé bytosti, následně je dávka opakována. Na crack vzniká závislost velice rychle, po opiátech typu morfin či heroin je jednou z nejnávykovějších látek.

Látku obsaženou v kokových listech užívali již Inkové, listy koka jsou v mnoha zemích tradičně žvýkány.[2] Kokain byl poprvé izolován německým chemikem Albertem Niemannem v roce 1860.[3] V roce 1862 byla zahájena komerční výroba v německém městě Darmstadt firmou Merck.[3][4] Mimo lékařské využití byla koka rozšířena jako součást některých šumivých či vinných nápojů, rovněž tvořila příměs nápoje Coca-Cola.[3][5] V současnosti je ve většině zemí světa výroba, prodej i držení větších množství kokainu postaveno mimo zákon, ačkoliv se poměrně vzácně stále využívá jako anestetikum při mikrochirurgických zákrocích.[2]

Na výrobu 1 kg čistého kokainu je třeba 200 až 400 kg suchých listů koky (závisí to mj. na obsahu kokainu v listech a na použité metodě).[6]

  1. ↑ a b Cocaine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b MILLER, Richard Lawrence. The encyclopedia of addictive drugs. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 0-313-31807-7. 
  3. ↑ a b c GOOTENBERG. Cocaine: Global Histories jméno = Paul. [s.l.]: Taylor & Francis Group, 1999. 213 s. Dostupné online. 
  4. ↑ GRZYBOWSKI, A. [The history of cocaine in medicine and its importance to the discovery of the different forms of anaesthesia]. Klin Oczna.. 2007, roč. 109, čís. 1–3, s. 101–5. Dostupné online. ISSN 0023-2157. 
  5. ↑ MAY, Clifford D. How Coca-Cola Obtains Its Coca. The New York Times. 1988-07-01. Dostupné online [cit. 2017-08-16]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. ↑ UNODC. 4.1 Production [online]. Dostupné online. 

Developed by StudentB