Back Алаҭын алфавит Abkhazian Latynse alfabet Afrikaans Lateinisches Alphabet ALS ላቲን ጽሕፈት Amharic Alfabeto latino AN Lǣden stæfrōf ANG كتابة لاتينية Arabic ܐܠܦܒܝܬ ܠܐܛܝܢܝܐ ARC ألفبائية لاتينية ARY লেটিন লিপি Assamese
| Latinka | |
|---|---|
 | |
| Typ | Abeceda |
| Mluvené jazyky | čeština, mnoho dalších |
| Časové období | od ~700 př. n. l. |
| Předchůdce | |
| Potomci | nepřímo Čerokézské písmo |
| Sestry | Cyrilice Gruzínské písmo Koptské písmo Arménské písmo Runy |
| Rozsah unicode | různé, dle národních variet |
| ISO 15924 | Latn |
| Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode. | |
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu. Latinka je například písmem používaným pro zápis angličtiny, španělštiny, francouzštiny, němčiny a mnoha dalších evropských jazyků. Latinka se také používá pro zápis některých afrických, asijských a tichomořských jazyků.
Je však třeba si uvědomit, že v různých částech světa se používají různé písma a mnoho jazyků má svůj vlastní písemný systém, který není latinkou. Proto není latinka univerzálním písmem pro celý svět, ale určitě patří mezi jedno z nejrozšířenějších písem na světě. Jedná se o písmo hláskové, obsahující znaky jak pro souhlásky, tak pro samohlásky.
Latinka byla původně vyvinuta pro latinu odvozením z řecké abecedy zprostředkované Etrusky asi v 7. století př. n. l. Ve starověku vznikly dvě formy latinského písma: kapitála a starší římská kurzíva, která se ve 3. století vyvinula v mladší římskou kurzívu, zatímco na kapitálu navázala unciála a polounciála. V důsledku stěhování národů a christianizace se začala vyvíjet národní písma. Ve snaze sjednotit způsob zápisu latinky vznikla v 8. století karolinská minuskula; i ta ovšem podléhala změnám, až se nakonec ve 12. století proměnila v gotické písmo.
V 15. století se z důvodu rostoucí potřeby hojnějšího a rychlejšího psaní hledaly nové tvary písma: humanisté proto na základě tvarů kapitály a karolinské minuskuly vytvořili humanistické písmo, zatímco gotické písmo se přeměnilo v novogotické písmo, v němž nabyla vrchu jeho kurzívní podoba. Humanistické písmo v následujících staletích postupně novogotické vytlačovalo, až se novogotické písmo nakonec roku 1941 přestalo používat skoro úplně.