Leucin | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | (±)-2-Amino-4-methylpentanová kyselina |
Triviální název | Leucin |
Ostatní názvy | 2-amino-4-methylvalerová kyselina, α-aminoisokapronová kyselina |
Anglický název | Leucine |
Sumární vzorec | C6H13NO2 |
Vzhled | bílé třpytivé hexagonální šupinky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 61-90-5 |
SMILES | CC(C)CC(C(=O)O)N |
InChI | InChI=InChI=1S/C6H13NO2/c1-4(2)3-5(7)6(8)9/h4-5H,3,7H2,1-2H3,(H,8,9) |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 131,18 g/mol |
Teplota tání | 282–287 °C |
Teplota sublimace | 145–148 °C |
Teplota rozkladu | 293–295 °C |
Disociační konstanta pKa | 2,33 |
Disociační konstanta pKb | 9,74 |
Izoelektrický bod | 5,98 |
Průměrný výskyt | 8,5 % |
Bezpečnost | |
NFPA 704 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leucin (Leu, L) je proteinogenní aminokyselina patřící mezi esenciální aminokyseliny a musí proto být lidmi přijímán v potravě. Spolu s valinem a izoleucinem tvoří skupinu aminokyselin s rozvětveným řetězcem. Díky svému alifatickému postrannímu řetězci se řadí mezi hydrofobní aminokyseliny, a v proteinech je jeho hlavní rolí právě tvorba hydrofobních interakcí, jako je tomu v případě leucinového zipu, kterými se propojují některé proteiny interagující s DNA.