Lucemburské velkovévodství Grand-Duché de Luxembourg Großherzogtum Luxemburg Groussherzogdem Lëtzebuerg | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Ons Heemecht | |||
Motto Mir wëlle bleiwe wat mir sinn (lucembursky) Nous voulons rester ce que nous sommes (francouzsky) Wir wollen bleiben, was wir sind (německy) (Chceme zůstat, co jsme) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Lucemburk | ||
Rozloha | 2 586 km² (168. na světě) z toho 0,23 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Kneiff (560 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +1 | ||
Poloha | 49°46′12″ s. š., 6°7′48″ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 660 809 (163. na světě, 2023) | ||
Hustota zalidnění | 255 ob. / km² (58. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,930 (velmi vysoký) (17. na světě, 2021) | ||
Jazyk | lucemburština, němčina, francouzština | ||
Náboženství | katolické | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | konstituční monarchie | ||
Vznik | 1815 (osvobození od personální unie s Nizozemskem) | ||
Velkovévoda | Jindřich | ||
Předseda vlády | Luc Frieden | ||
Měna | euro (EUR) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 135 605[1] USD (1. na světě, 2023) | ||
Giniho koeficient | 29,5[2] (2022) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 442 LUX LU | ||
MPZ | L | ||
Telefonní předvolba | +352 | ||
Národní TLD | .lu | ||
multimediální obsah na Commons |
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství (lucembursky Groussherzogtum Lëtzebuerg, německy Großherzogtum Luxemburg, francouzsky Grand-Duché de Luxembourg), je malý západoevropský vnitrozemský stát. Sousedící na západě a severu s Belgií, na východě s Německem a na jihu s Francií. S rozlohou 2 586 km2 je sedmým nejmenším suverénním státem v Evropě,[3] žije v něm 661 000 obyvatel,[4] což z něj činí jednu z nejméně zalidněných zemí v Evropě,[5] i když s nejvyšším přírůstkem obyvatelstva;[6] cizinci tvoří téměř polovinu obyvatelstva.[7] Lucemburská kultura, lidé a jazyky je úzce propojena se svými francouzskými a německými sousedy. Úředními jazyky jsou lucemburština, němčina a francouzština.[8][9] Lucembursko je zastupitelská demokracie a konstituční monarchie, v čele stojí velkovévoda. Jeho hlavní a nejlidnatější město Lucemburk[10] je jedním ze čtyř institucionálních sídel Evropské unie (EU) a sídlem několika institucí EU, zejména Soudního dvora Evropské unie.[11][12]
Počátek dějin Lucemburska se obvykle klade k roku 963, kdy hrabě Siegfried získal římské opevnění zvané Lucilinburhuc, a to od benediktínského kláštera v Trevíru. Siegfriedovi potomci zvětšovali území sňatky, válkou a vazalskými vztahy. Na konci 13. století vládli již na značném území jako lucemburská hrabata. V roce 1308 se lucemburský hrabě Jindřich VII. stal římským králem a později císařem Svaté říše římské. Lucemburský rod během vrcholného středověku dokázal na císařský stolec prosadit čtyři panovníky. Jeden z nich, Karel IV., povýšil v roce 1354 hrabství na vévodství. To bylo posléze inkorporováno do Burgundského kraje, Habsburského Nizozemí, Francouzského království a nakonec bylo ovládnuto Napoleonem a začleněno do První francouzské republiky a císařství. Současný stát vznikl na Vídeňském kongresu v roce 1815. Roku 1839 byla čistě francouzsky mluvící část Lucemburska, takřka polovina území, postoupena Belgii. Od té doby Lucembursko existuje ve stejných hranicích.
Lucembursko je rozvinutá země s vyspělou ekonomikou a jedním z nejvyšších světových hrubých domácích produktů dle parity kupní síly na obyvatele. Indexem lidského rozvoje a rovností LGBT osob se řadí mezi nejvyšší v Evropě.[13][14] Lucembursko je proslulé ochranou životního prostředí, podle indexu Environmental Performance Index je šestou nejlepší zemí na světě.[15] Země chce dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. Je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Evropské unie,[16] schengenského prostoru, eurozóny, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Beneluxu.[17][18]