Magie

Další významy jsou uvedeny na stránce Magie (rozcestník).
Mág na tarotové kartě z 15. století

Magie je nejasně definovaný fenomén spojovaný s ovlivňováním světa skrze okultní, tedy skryté síly v přírodě, nebo skrze kontakt s duchovními bytostmi, a s těmito praktikami svázaný světonázor a způsob myšlení. Její cíle mohou zahrnovat získání znalostí, moci, lásky či bohatství, ale také léčení nebo ochranu před nebezpečím nebo naopak způsobení škody, někdy však také duchovní proměnu a rozvoj. Často je vymezována vůči náboženství a vědě, přičemž jak náboženství tak věda se vůči ní staví zpravidla negativně. Zároveň je však magie někdy chápána jako náboženský fenomén a taktéž věda byla od magie dlouho těžko rozlišitelná.[1][2]

Na pojmu magie je problematický také fakt že je primárně užíván zvnějšku a její provozovatelé jsou spojeni s ideou „jinakosti“ a často chápáni negativně. Křesťanství, dominantní západní náboženství, ji odmítá a spojuje ji s falešným náboženstvím, kacířstvím či uctíváním démonů, čímž se termín magie podobá pojmům jako pohanství, modloslužebnictví nebo pověra. Moderní věda často přistupuje k náboženství s respektem, tentýž respekt však nemá vůči magii, přestože distinkce mezi magií a náboženstvím nemá kořeny v akademické argumentaci. Vědou je tak magie chápaná jako tmářská a iracionální, svého druhu jako falešná věda či pseudověda. Trojný model magie-náboženství-věda a jeho evolucionistické implikace však nemohou vysvětlit styčné plochy mezi všemi třemi fenomény a na něm založené definice magie jsou redukcionistické. Vzhledem k tomu že západní chápání magie vychází z antiky a křesťanství, je také problematické jeho užití mimo západní kontext. Historik esoterismu Wouter Hanegraaff poukazuje na to jak byl takový názor na magii využit k ospravedlnění koloniálních snah ke konverzi nezápadních, „pohanských“, národů na křesťanství a osvícenský světonázor.[1][3]

K magii je řazena celá řada různých praktik jako například zaklínadla, kletby, milostná magie, výroba amuletů a talismanů, obřadní magie, theurgie a další. V závislosti na pohledu může být s magií směšováno také věštění, alchymie, čarodějnictví, šamanismus, komunikace s duchy zemřelých nebo léčitelství, či naopak takové spojení odmítáno. Magie jako odkládací kategorie pro různé jevy nespadající pod náboženství a vědu má blízko také kategoriím jako esoterismus, okultismus, mystika, pověra, iracionalita nebo „primitivní myšlení“.[1][3]

Jako magie je také někdy označován iluzionismus, též eskamotérství nebo salonní kouzelnictví, artistické umění sloužící k pobavení diváků.

  1. a b c MIDDLETON, John F. M. Magic [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2021-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Magic V: 18th-20th Century. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Dictionary of Gnosis & Western Esotericism. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006. ISBN 978-9004152311. S. 738. (anglicky)
  3. a b HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Magic I. Introduction. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Dictionary of Gnosis & Western Esotericism. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006. ISBN 978-9004152311. S. 716–719. (anglicky)

Developed by StudentB