Mangrovy

Mangrovy
mangrovy na Queenslandu
mangrovy na Queenslandu
rozšíření mangrovů
rozšíření mangrovů
Ekologie
Biogeografické oblastipalearktická, nearktická, afrotropická, indomalajská, australonéská, neotropická
Geografie
Rozloha150 000 km2
KontinentyAsie, Austrálie, Oceánie, Afrika, Severní Amerika, Severní a Jižní Amerika
Podnebítropické, subtropické a teplé mírné pásmo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mangrovy na Queenslandu

Mangrovy, též nesklonné mangrove, jsou azonální společenstva keřů a stromů vyskytující se v brakických vodách (tedy v deltách řek, kde se sladká voda mísí se slanou) a na pobřežích moří a oceánů. Pro mangrovové oblasti je typická pravidelná kulminace výšky vodní hladiny a výskyt v subtropech a tropech. Jsou jeden ze 14 hlavních suchozemských biomů definovaných Světovým fondem na ochranu přírody.

Charakteristické jsou porosty s opěrnými a dýchacími kořeny. Jsou schopny aktivně vylučovat sůl – listy, mají husté kořeny, kořenový systém absorbuje vzdušný kyslík. U některých mangrovníků je častá živorodost, konkrétně klíčení semen ještě na rostlinách[1]. V těchto společenstvích lze najít hospodářsky užitečné dřeviny (např. rod Rhizophora) i plodiny (např. rod Avicennia). Mangrovy jsou důležité pro zpevnění terénu, chrání před přílivovými vlnami a zachytávají mnohé nečistoty. Chrání pobřeží proti erozi, čistí vodu, zmírňují povodně, poskytují útočiště pro volně žijící živočichy.

Tyto lesy však mizí. Tato rostlinná společenstva jsou ohrožována hlavně nadměrnou těžbou cenných dřev a dále hromaděním PET lahví a jiných odpadů, které jsou splachovány při pravidelných záplavách z krajiny. Významným problémem může být i usazování kalů a sedimentů, jako následek městských odpadů (tam kde chybějí čistírny odpadních vod), a splachy – především dusíkatých a fosforečných látek z polí.[zdroj?]

Rychlá degradace některých mangrovových porostů na celém světě vzbuzuje obavy, protože jsou účinným stabilizátorem některých křehkých pobřežních oblastí, které jsou nyní ohroženy, a protože přispívají k ekologické odolnosti ekosystémů po tropických cyklonech a tsunami a tváří v tvář stoupajícím hladinám moří, mimo jiné v důsledku změny klimatu. Mangrovy jsou dynamickým prostředím a některé z nich se dokáží přizpůsobit rychle se měnícím pobřežním sedimentům.[2]

Podle zprávy Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby z roku 2019 se rozloha mangrovových lesů snížila na méně než 25 % jejich přirozeného rozsahu.[3]

  1. PŘÍRODA.CZ. Živorodost u rostlin. PŘÍRODA.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  2. GARDEL, Antoine. Bancs de vase, mangroves et plages en mouvement le long du littoral de Guyane. Géoconfluences [online]. Septembre 2021 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. Les écosystèmes marins à la merci des activités humaines. Le Monde.fr. 2019-05-06. Dostupné online [cit. 2023-04-02]. (francouzsky) 

Developed by StudentB