Metro (franc. Chemin de fer métropolitain, angl. Metropolitan Railway – metropolitní železnice), neboli podzemní dráha, je druh kolejové dráhy a na ní provozované městské hromadné dopravy. Většinou celá, nebo velká část trasy, je vedena podzemními tunely. Vozy metra se tak mohou pohybovat zcela nezávisle na ostatních druzích dopravy. Slovem „metro“ se obvykle označuje nejen samotná dráha, její stavby a dopravní systém, ale i vlak užívaný k dopravě na ní („metro přijelo“).
Povrchové městské a příměstské železnice (rychlodráhy) se zpravidla za metro nepovažují, a označují se jinými názvy, například v Paříži RER (Réseau Express Régional), v Německu S-Bahn.
Vozy metra jsou poháněny elektřinou, i když v počátcích byly prováděny pokusy i s pneumatickým, parním či animálním pohonem. Na rozdíl od tramvají se však u metra obvykle nepoužívá k odběru elektrické energie vrchní sběrač (pantograf), ale elektrický proud je odebírán z boční napájecí kolejnice. Výhodou tohoto systému je možnost snížení výšky tunelu, ve kterém by jinak muselo být ještě, v bezpečné výšce nad vozy soupravy, umístěno trolejové vedení. Boční umístění napomáhá i ke zvýšení odolnosti proti poruchám a delší životnosti napájecí kolejnice oproti troleji. Nevýhodou naopak je, že tato kolejnice, která je trvale pod napětím, představuje nebezpečí pro lidi, kteří by se dostali do kolejiště. Proto musí být i úseky metra, vedené po povrchu, odděleny od okolí zábranami znemožňujícími vstup do kolejiště.
Český zákon o drahách od roku 1994 řadí metro do kategorie speciálních železničních drah (pražské metro je zřejmě jedinou existující dráhou, která do této kategorie patří). Podle předchozího drážního zákona spadalo do kategorie „městské rychlodráhy“ a nepatřilo mezi železniční dráhy.