Metro v Praze | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Město | Praha |
Dopravce | Dopravní podnik hl. m. Prahy |
Délka sítě | 65,4 km |
Počet linek | 3 |
Počet stanic | 61 |
Počet cestujících | 338 milionů / rok (2022) |
Datum otevření | 9. května 1974 (linka C) |
Poslední rozšíření | 6. dubna 2015 (linka A) |
Linky | A, B, C (ve výstavbě: D) |
Parametry | |
Typ metra | klasické metro sovětského typu |
Rozchod koleje | 1 435 mm (normální) |
Přívod proudu | napájecí kolejnice (spodní odběr) |
Napětí | 750 V ss |
Vozy a zázemí | |
Nasazené typy vozů | 81-71M (linky A a B) M1 (linka C) |
Počet vozů | 730 |
Depa | Depo Hostivař (linka A) Depo Zličín (linka B) Depo Kačerov (linka C) v plánu: Depo Písnice (linka D) |
Mapa sítě | |
Externí odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Metro v Praze tvoří základ sítě pražské městské hromadné dopravy, jde o tzv. těžké metro sovětského typu. Jedná se o jedinou síť podzemní dráhy v Česku a zároveň jedinou dráhu, jež podle českého zákona o dráhách spadá mezi speciální dráhy, které jsou podkategorií železniční dráhy. Provozovatelem dráhy i drážní dopravy na ní je Dopravní podnik hl. m. Prahy. První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974[1] (úsek Florenc (původně Sokolovská) – Kačerov trasy C). Dosud poslední úsek byl otevřen 6. dubna 2015; šlo o prodloužení trasy A v úseku Dejvická – Nemocnice Motol.[2] V roce 2022 přepravilo pražské metro přes 338 milionů cestujících, v průměru 926 tisíc denně.[3]
Metro má v současné době tři tratě, na kterých jsou v provozu tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Linka D, která má mít modrou barvu, se začala stavět v roce 2022. Dohromady měří jeho síť 65,4 km. Soupravy metra zastavují celkem v 61 stanicích, z nichž tři stanice jsou přestupní (Muzeum, Můstek a Florenc). Tratě jsou na čtyřech místech vedeny pod řekou Vltavou. Linka C vede nad zemí v tubusu Nuselského mostu a u stanice Kačerov na přemostění železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou, linka A vede po otevřeném povrchu v areálu depa Hostivař, stejně tak i linka B vede nad zemí, a to mezi stanicemi Rajská zahrada a Černý Most a mezi stanicemi Hůrka a Lužiny, kde je vedena v tubusu nad povrchem země.
<ref>
; citaci označené ročenka2022
není určen žádný text