Metro v Praze

Metro v Praze
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
DopravceDopravní podnik hl. m. Prahy
Délka sítě65,4 km
Počet linek3
Počet stanic61
Počet cestujících338 milionů / rok (2022)
Datum otevření9. května 1974 (linka C)
Poslední rozšíření6. dubna 2015 (linka A)
LinkyA, B, C (ve výstavbě: D)
Parametry
Typ metraklasické metro sovětského typu
Rozchod koleje1 435 mm (normální)
Přívod proudunapájecí kolejnice (spodní odběr)
Napětí750 V ss
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozů81-71M (linky A a B)
M1 (linka C)
Počet vozů730
DepaDepo Hostivař (linka A)
Depo Zličín (linka B)
Depo Kačerov (linka C)
v plánu: Depo Písnice (linka D)
Mapa sítě
Mapa
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metro v Praze tvoří základ sítě pražské městské hromadné dopravy, jde o tzv. těžké metro sovětského typu. Jedná se o jedinou síť podzemní dráhy v Česku a zároveň jedinou dráhu, jež podle českého zákona o dráhách spadá mezi speciální dráhy, které jsou podkategorií železniční dráhy. Provozovatelem dráhy i drážní dopravy na ní je Dopravní podnik hl. m. Prahy. První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974[1] (úsek Florenc (původně Sokolovská) – Kačerov trasy C). Dosud poslední úsek byl otevřen 6. dubna 2015; šlo o prodloužení trasy A v úseku DejvickáNemocnice Motol.[2] V roce 2022 přepravilo pražské metro přes 338 milionů cestujících, v průměru 926 tisíc denně.[3]

Metro má v současné době tři tratě, na kterých jsou v provozu tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Linka D, která má mít modrou barvu, se začala stavět v roce 2022. Dohromady měří jeho síť 65,4 km. Soupravy metra zastavují celkem v 61 stanicích, z nichž tři stanice jsou přestupní (Muzeum, Můstek a Florenc). Tratě jsou na čtyřech místech vedeny pod řekou Vltavou. Linka C vede nad zemí v tubusu Nuselského mostu a u stanice Kačerov na přemostění železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou, linka A vede po otevřeném povrchu v areálu depa Hostivař, stejně tak i linka B vede nad zemí, a to mezi stanicemi Rajská zahrada a Černý Most a mezi stanicemi Hůrka a Lužiny, kde je vedena v tubusu nad povrchem země.

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Historie metra ve zkratce dle jednotlivých let [online]. Metroweb [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. 
  2. http://praha.idnes.cz/slavnostni-otevreni-novych-zastavek-metra-a-f3s-/praha-zpravy.aspx?c=A150406_112551_praha-zpravy_kol, 6. dubna 2015.
  3. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené ročenka2022 není určen žádný text

Developed by StudentB