Mexiko

Tento článek je o nezávislém státě v Severní Americe. Další významy jsou uvedeny na stránce Mexiko (rozcestník).
Spojené státy mexické
Estados Unidos Mexicanos
vlajka Mexika
vlajka
znak Mexika
znak
Hymna
Himno Nacional Mexicano
Geografie

Poloha Mexika
Poloha Mexika

Hlavní městoCiudad de México
Rozloha1 964 375 km² (13. na světě)
z toho 2,5 % vodní plochy
Nejvyšší bodCitlaltépetl (5636 m n. m.)
Časové pásmo−5 až −8 h
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel131 135 337 (10. na světě, 2023)
Hustota zalidnění57 ob. / km² (117. na světě)
HDI 0,779 (vysoký) (74. na světě, 2022)
Jazykšpanělština a další jazyky
Náboženstvíkatolické 89 %, protestantské 6 %
Státní útvar
Státní zřízenífederativní prezidentská republika
Vznik16. září 1810 (uznána 27. září 1827) (nezávislost na Španělsku)
PrezidentkaClaudia Sheinbaumová
MěnaMexické peso (MXN)
HDP/obyv. (PPP)17 269[1] USD (68. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1484 MEX MX
MPZMEX
Telefonní předvolba+52
Národní TLD.mx
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě. Geograficky se nachází drtivou většinou území v Severní Americe, geopoliticky bývá ale často řazeno mezi státy Střední Ameriky.

Na severu hraničí se Spojenými státy, na jihu s Guatemalou a Belize. Ze západu jsou břehy Mexika omývány Tichým oceánem, východní pobřeží je tvořeno Mexickým zálivem a na jihovýchodě Karibským mořem. Mexiko má rozlohu 1 972 550 kilometrů čtverečních a přibližně 128 milionů obyvatel, což z něj činí 13. největší zemi na světě podle rozlohy a 10. nejlidnatější stát planety. Jde rovněž o největší španělsky mluvící zemi světa. Je to federace skládající se z 31 států a samostatné jednotky Ciudad de México, hlavního a také největšího města. Mezi další významná města patří Guadalajara, Monterrey, Puebla, Toluca, Tijuana, Ciudad Juárez a León.

Dějiny Mexika jsou velmi starobylé, rozvinuté civilizace se zde nacházely již tisíce let před naším letopočtem. K nejslavnějším patří civilizace mayská a aztécká. V 16. století proběhla španělská kolonizace. Mexiko se stalo nezávislým státem po úspěšné mexické válce za nezávislost v roce 1821. Brzy následovaly velké územní ztráty ve prospěch Spojených států amerických, na severu Mexika, ovšem tyto oblasti byly obydleny jen velmi řídce, centrum země se vždy nacházelo na jihu. Dalším politickým přeryvem byly reformy, které poskytovaly ochranu domorodým komunitám a omezovaly moc armády a církve a které byly zakotveny v ústavě z roku 1857. Ty vyvolaly francouzskou intervenci. Cizí nadvláda byla odvržena v roce 1867. Deset let poté moc na tři dekády uzmul diktátor Porfirio Díaz. Toho svrhla mexická revoluce v roce 1910, jež je dodnes základním pilířem mexické národní identity. Revoluční peripetie nakonec vyústily v roce 1929 k vytvoření Institucionální revoluční strany, která Mexiko ovládala až do roku 2000.

V žebříčku indexu lidského rozvoje se Mexiko nachází až na 76. místě na světě, což vede k tomu, že je na něj často pohlíženo jako na rozvojovou zemi, nicméně jde o 16. největší ekonomiku na světě podle nominálního HDP a 11. největší podle HDP v paritě kupní síly. Mexiko bývá tudíž označováno za regionální velmoc, nebo dokonce potenciální velmoc světovou. Největším ekonomickým partnerem jsou Spojené státy, s nimi a Kanadou Mexiko vytvořilo i zónu volného obchodu, ale vztahy s mocným severním sousedem jsou často také konfliktní, nejen historicky, ale i kvůli řadě současných problémů (např. nelegální migrace). K největším problémům mexické společnosti patří velká sociální nerovnost, značná míra chudoby a rozsáhlá kriminalita, zejména drogová – od roku 2006 vedl konflikt mezi vládou a drogovými kartely ke smrti více než 120 000 osob.

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 

Developed by StudentB