Mikroekonomie je obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním rozhodování jednotlivých tržních subjektů – jednotlivců/domácností, firem a státu. Mikroekonomie se zabývá poptávkou a nabídkou v jejich individuálních a konkrétních podobách, zatímco makroekonomie se zabývá agregátní nabídkou a agregátní poptávkou, tj. komplexními trhy.[1][2][3]
Jedním z cílů mikroekonomie je analyzovat tržní mechanismus, který sestavuje relativní ceny mezi produkty a službami a alokovat omezené zdroje mezi alternativními potřebami. Mikroekonomie ukazuje podmínky pod kterými volný trh vede k vhodným alokacím . Také analyzuje tržní propad, kde trh selže v produkci výkonných výsledků [2] .
Mikroekonomie je kontrast k makroekonomii, který zahrnuje „celkovou část ekonomické aktivity, jedná s problémy růstu, inflace a nezaměstnanosti a v národní politice se vztahuje k těmto problémům také.“ Mikroekonomie také jedná s efekty ekonomických opatření ( jako změny daní) na mikroekonomické chování a tím pádem na výše uvedené aspekty ekonomie. [4]Zejména v Lucasově kritice, mnoho z moderních makroekonomických teorií bylo postaveno na mikrofundace - založeno na základních předpokladech o mikroekonomickém chování