Minarchismus je libertariánská politická teorie. Jeho stoupenci zastávají přesvědčení, že jediným úkolem vlády je chránit jednotlivce proti nátlaku a násilí.
Minarchismus prosazuje rozsáhlou individuální svobodu, avšak oproti anarchismu (tedy i anarchokapitalismu) uznává existenci (byť minimálního) státu. Ten je charakterizován pouze jako monopol na legitimní násilí (tj. vynucování práva, spravedlnosti nebo obrany území).[2]
Mezi minarchisty nepanuje jednota ve výkladu ideologie. Někteří prosazují rovnou daň, jiní se staví proti jakémukoliv zdanění.[zdroj?] Obecně však minarchisté usilují o co nejnižší daně, aby mohli občané sami rozhodovat, jak se svými penězi naloží a nedocházelo tak k podle minarchistů nespravedlivému státnímu přerozdělování těchto peněz či korupci v politice.[zdroj?]
Jednota nepanuje ani v postoji k sociální úloze státu. Mezi minarchisty jsou tací, kteří by tuto úlohu zcela zrušili, ale většina souhlasí s minimálními dávkami, např. rovným důchodem, který funguje na Novém Zélandu. Prosazují také ponechání sociální podpory sirotkům a invalidům. Řešením na ostatní sociální podporu má být dobrovolné sociální pojištění, např. investiční životní pojištění u soukromých pojišťoven.[zdroj?]
Pojem minarchismus začal být používán začátkem 70. let 20. století americkým agoristou Samuelem Edwardem Konkinem. Mezi významné minarchisty patří Milton Friedman, Ayn Rand, Robert Nozick nebo George Reisman.