Moldavská republika Republica Moldova | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Limba noastră | |||
Motto Limba noastră-i o comoară (Náš jazyk je poklad) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Kišiněv | ||
Rozloha | 33 843 km² (135. na světě) z toho 1,4 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Dealul Bălănești (430 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +2 | ||
Poloha | 47°15′ s. š., 28°31′ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 3 250 532[1] (134. na světě, 2023, včetně Podněstří) | ||
Hustota zalidnění | 96 ob. / km² | ||
HDI | ▲ 0.763 (vysoký) (86. na světě, 2022) | ||
Jazyk | rumunština (moldavský dialekt), ruština, ukrajinština, gagauzština | ||
Národnostní složení | Moldavané, Rumuni, Ukrajinci, Rusové, Gagauzové | ||
Náboženství | Pravoslaví | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | parlamentní republika | ||
Vznik | 27. srpna 1991 (odtržením od SSSR) | ||
Prezidentka | Maia Sanduová | ||
Předseda vlády | Dorin Recean | ||
Měna | moldavský leu (MDL) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 15 710[2] USD (99. na světě, 2022) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 498 MDA MD | ||
MPZ | MD | ||
Telefonní předvolba | +373 | ||
Národní TLD | .md | ||
multimediální obsah na Commons |
Moldavsko, oficiálně Moldavská republika (rumunsky Republica Moldova[pozn. 1]), je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.[3] Rozkládá se na ploše 33 483 km2 a k lednu 2023 v něm žilo přibližně 2,5 milionu[pozn. 2] obyvatel.[4] Moldavsko sousedí na západě s Rumunskem a na severu, východě a jihu s Ukrajinou.[5] Na východní hranici s Ukrajinou leží za řekou Dněstr neuznaný separatistický stát Podněstří. Moldavsko je unitární parlamentní zastupitelská demokratická republika s hlavním městem Kišiněvem, které je největším městem a hlavním kulturním a obchodním centrem země. Úředním jazykem je rumunština, dříve nazývaná moldavštinou.
Většina moldavského území byla součástí Moldavského knížectví od 14. století až do roku 1812, kdy byla Osmanskou říší (jejímž vazalem Moldávie byla) postoupena Ruské říši a stala se známou jako Besarábie. V roce 1856 byla jižní Besarábie vrácena Moldavsku, které se o tři roky později spojilo s Valašskem a vytvořilo Rumunsko, ale v roce 1878 byla nad celým regionem obnovena ruská vláda. Během ruské revoluce v roce 1917 se Besarábie nakrátko stala autonomním státem v rámci Ruské republiky. V únoru 1918 vyhlásila nezávislost a později téhož roku se na základě hlasování svého shromáždění začlenila do Rumunska. Toto rozhodnutí bylo zpochybněno sovětským Ruskem, které v roce 1924 zřídilo v rámci Ukrajinské sovětské socialistické republiky takzvanou Moldavskou autonomní republiku na územích částečně obývaných Moldavany na východ od Besarábie. V roce 1940 bylo Rumunsko v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop nuceno postoupit Besarábii a severní Bukovinu Sovětskému svazu, což vedlo ke vzniku Moldavské sovětské socialistické republiky (Moldavská SSR).
Dne 27. srpna 1991, kdy probíhal rozpad Sovětského svazu, vyhlásila Moldavská SSR nezávislost a přijala název Moldavsko.[6] Pás moldavského území na východním břehu Dněstru je však od roku 1990 pod faktickou kontrolou separatistické vlády Podněstří. V roce 1994 byla přijata moldavská ústava a země se stala parlamentní republikou s prezidentem jako hlavou státu a premiérem v čele vlády. Za prezidentství Maii Sanduové, zvolené v roce 2020 na prozápadní a protikorupční kandidátce, usiluje Moldavsko o členství v Evropské unii a v červnu 2022 získalo status kandidátské země.[7][8] Sanduová rovněž navrhla ukončení moldavského ústavního závazku vojenské neutrality ve prospěch užšího spojenectví s NATO a důrazně odsoudila ruskou invazi na sousední Ukrajinu.[9] V červnu 2024 zahájilo Moldavsko přístupové rozhovory o vstupu do EU.[10]
Moldavsko je po Ukrajině druhou nejchudší zemí v Evropě podle hrubého domácího produktu na obyvatele a velkou část jeho hrubého domácího produktu tvoří sektor služeb.[11] Má jeden z nejnižších indexů lidského rozvoje v Evropě a na světě je na 76. místě (2022).[12] V globálním inovačním indexu je Moldavsko k roku 2023 na 60. místě na světě.[13] Moldavsko je členským státem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Světové obchodní organizace, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, GUAM – Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj, Organizace černomořské ekonomické spolupráce a Asociačního tria.
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>