Nauru

Republika Nauru Republik Naoero Republic of Nauru
vlajka znak
Hymna Nauru Bwiema
Geografie
Poloha Nauru
Hlavní město	úředně žádné (de facto Yaren)
Rozloha	21 km² (192. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Command Ridge (70 m n. m.)
Časové pásmo	+12
Poloha	0°31′39″ j. š., 166°56′6″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	11 288 [1] (229. na světě, odhad 2015)
Hustota zalidnění	447 ob. / km² (23. na světě)
Jazyk	nauruština, angličtina
Náboženství	protestanti, římští katolíci a další
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	31. ledna 1968 (nezávislost na mandátu OSN)
Prezident	David Adeang
Měna	australský dolar (AUD)
HDP/obyv. (PPP)	10 626 USD (127. na světě, 2023)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	520 NRU NR
MPZ	NAU
Telefonní předvolba	+674
Národní TLD	.nr
multimediální obsah na Commons

Nauru (naursky Naoero), plným názvem Republika Nauru (anglicky Republic of Nauru, naursky Ripublik Naoero), je stát na stejnojmenném korálovém ostrově. Jedná se o nejmenší ostrovní stát a zároveň republiku na světě, ležící v jižním Tichém oceánu v ostrovní skupině Mikronésie. Mezi ministáty z hlediska rozlohy zastupuje třetí pozici, a to za Vatikánem a Monakem. Nauru je členem britského Commonwealthu.

Nauru se stalo známé těžbou fosfátů, která po jistou dobu zajistila jeden z největších důchodů na hlavu obyvatelstva na světě. V důsledku nekontrolované těžby a pochybné finanční politiky je dnes^[kdy?] většina ostrova neobyvatelná a stát stojí před finančním bankrotem a ztrátou nezávislosti.