Neptun (planeta)

Neptun
Neptun vyfotografovaný sondou Voyager 2 (1989)
Symbol planety
Elementy dráhy[1][2][3] [4][5] (Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa	4 498 252 900 km 30,068 963 48 au
Obvod oběžné dráhy	26,263×109 km 188,925 au
Výstřednost	0,011 214 269
Perihel	4 452 940 833 km 29,766 070 95 au
Afel	4 553 946 490 km 30,441 252 06 au
Perioda (oběžná doba)	60 190 d (164,79 a)
Synodická perioda	367,49 d
Orbitální rychlost
- minimální	5,385 km/s
- průměrná	5,432 km/s
- maximální	5,479 km/s
Sklon dráhy
- k ekliptice	1,769 17°
- ke slunečnímu rovníku	6,43°
Délka vzestupného uzlu	131,794 310°
Argument šířky perihelu	265,646 853°
Počet přirozených satelitů	14
Fyzikální charakteristiky[6][5][1][7]
Rovníkový průměr	49 528 km (3,883 Zemí)
Polární průměr	48 681 km (3,829 Zemí)
Zploštění	0,0171
Povrch	7,6408×109 km² (14,9 Zemí)
Objem	6,254×1013 km³ (57,7 Zemí)
Hmotnost	1,0243×1026 kg (17,1 Zemí)
Průměrná hustota	1,638 g/cm³
Gravitace na rovníku	11,15 m/s² (1,14 G)
Úniková rychlost	23,5 km/s
Perioda rotace	0,671 25 d
Rychlost rotace	9660 km/h (na rovníku)
Sklon rotační osy	28,32°
Rektascenze severního pólu	299,33° (19 h 57 min 20 s)
Deklinace	42,95°
Albedo	0,41
Povrchová teplota
- minimální	50 K
- průměrná	53 K
- maximální	? K
Charakteristiky atmosféry
Atmosférický tlak	>>100 kPa
vodík (H2)[5]	80 % ± 3,2 %
helium (He)	19 % ± 3,2 %
methan (CH4)	1,5 % ± 0,5 %
deuterid vodiku (HD)	0,0192 %
ethan (C2H6)	0,00015 %

Neptun (česky zastarale Vodopán^[8]) je osmá, od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné obry.^[9] S rovníkovým průměrem okolo 50 000 km spadá mezi menší plynné obry sluneční soustavy. Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy atmosféry, ve kterých je vidět několik velkých temných skvrn, připomínajících skvrny v atmosféře Jupiteru.^[9] Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zapříčiněna mj. přítomností většího množství metanu v atmosféře.^[10][11] Není to ale tak sytě modrá, jak často prezentují fotografie, které prošly úpravou, ale jen lehce namodralá.^[12]

Planeta Neptun je značně podobná Uranu, obě planety mají rozdílné složení než další plynní obři sluneční soustavy Jupiter a Saturn. Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie jako tzv. „ledoví obři“. Atmosféra Neptunu je složena převážně z vodíku a hélia s větším podílem vody, čpavku a metanu. Vnitřní stavba planety je spíše kamenitá a navíc obohacená vodním ledem.

Planeta byla objevena 23. září 1846 Johannem Gallem jako vůbec jediná na základě matematických výpočtů. Ty provedl francouzský astronom Urbain Le Verrier. Ten vypočítal přibližnou lokaci planety, když si všiml gravitačních odchylek v pohybu planety Uran. 23. září 1846 informoval Galla o svých výpočtech a tu samou noc Galle a jeho asistent Heinrich Louis d’Arrest identifikovali Neptun v berlínské observatoři. Na základě pozorování pohybu tělesa v porovnání s relativním pozadím za 24 hodin potvrdili, že se jedná o planetu.^[9][13] Následně planeta dostala své jméno podle římského boha moří Neptuna.^[14]