New Age (anglicky Nový věk) je náboženské hnutí či forma lidové religiozity náležející mezi západní esoterismus, jež zahrnuje širokou škálu věr a praktik jako léčitelství, channeling, věštění či pozitivní myšlení, společně s různými alternativními či pseudovědeckými interpretacemi historie a přírodních věd, které však nemá jednotnou věrouku ani organizaci.[1]
Samotný termín New Age se poprvé objevil po druhé světové válce v prostředí teosofů a kultů ufo ve spojení s milenialistickým přesvědčením o nadcházející proměně světa, lidstva a jeho vědomí, často ztotožňované s příchodem astrologického Věku Vodnáře. V 70. a především 80. letech 20. století se však význam výrazu New Age významně rozšířil a počal označovat množinu různých věr a praktik vycházejících ze západního esoterismu, jež jsou mezi sebou sice historicky spjaty a jež vycházejí ze stejného či podobného diskursu, ale již nutně netvoří hnutí s jednotným pohledem na svět a milenialistickými očekáváními.[1]
Pokusy o definici a zařazení New Age narážejí na jeho značně rozmanitý charakter. V hnutí neexistuje přes řadu společných představ žádná koherentní věrouka a jeho charakter je výrazně individualistický. Jednotlivci a skupiny v rámci hnutí si mohou být blízké, vzájemně se kopírovat a transformovat svoje ideje či být v mnoha záležitostech ve vážném rozporu, často se také ani nechápou jako součást nějakého hnutí, ale vidí sami sebe jako následující svou osobní duchovní cestu. Příznivci New Age také často odmítají chápat své hnutí jako náboženské, jelikož náboženství chápou jako dogmatická, autoritářská a úzkoprsá. Z těchto důvodů se následovníci New Age prohlašují spíše za „spirituální“ než „náboženské“.[2] Historik náboženství Olav Hammer v tomto ohledu srovnává New Age s lidovou zbožností, jež často také synkretizuje prvky z více zdrojů a netvoří ucelený systém. Sociolog Colin Campbell hnutí označuje za „náboženský underground“ či „kultovní milieu“, prostředí, v němž mohou existovat nesouvisející, někdy i protichůdné věroučné představy, jež sdílejí určité charakteristiky.[1]