Nick Drake | |
---|---|
Nick Drake (1969 a 1974) | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Nicholas Rodney Drake |
Narození | 19. června 1948 Rangún, Barma |
Úmrtí | 25. listopadu 1974 (ve věku 26 let) Tanworth-in-Arden, Warwickshire, Anglie |
Příčina úmrtí | předávkování |
Místo pohřbení | Warwickshire |
Žánry | folk, folk rock[1] |
Povolání | hudebník, písničkář, skladatel |
Nástroje | zpěv, kytara, klavír, klarinet, saxofon |
Aktivní roky | 1967–1974 |
Vydavatel | Island Records |
Rodiče | Molly Drake |
Příbuzní | Gabrielle Drake[2] (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nick Drake, rodným jménem Nicholas Rodney Drake (19. června 1948 Rangún, Barma – 25. listopadu 1974 Tanworth-in-Arden, Warwickshire, Anglie)[1] byl britský folkový písničkář a skladatel. V průběhu své kariéry měl velmi malé množství posluchačů. Jeho práce začala být uznávána až po jeho smrti a dnes je považován za jednoho z nejvlivnějších anglických písničkářů.[3][4][5] Když bylo Drakeovi dvacet let, podepsal smlouvu s Island Records a v roce 1969 vydal své debutové album s názvem Five Leaves Left. Do roku 1972 nahrál dvě další alba, Bryter Layter (1970) a Pink Moon (1972). Ani jedno z nich nemělo prakticky žádný úspěch.
Trpěl depresemi, nespavostí a chorobnou plachostí, která mu zabraňovala ve vystupování před publikem. Z tohoto důvodu jeho hudba nebyla tehdejším posluchačům téměř známa a jeho desky se prodávaly jen málo. Témata jeho depresí se často odrážela v jeho textech. Po dokončení nahrávání svého třetího alba Pink Moon přestal nahrávat i koncertovat a usadil se v domě svých rodičů na venkově v Warwickshire. Tam také 25. listopadu 1974 (ve věku 26 let) zemřel na předávkování amitriptylinem.
Jeho hudba byla dostupná v první polovině sedmdesátých let, ale v roce 1979 vyšlo retrospektivní album Fruit Tree, které obsahuje písně z všech jeho tří alb. V polovině osmdesátých let ho označilo jako svůj vzor několik hudebníků, mezi jinými například Robert Smith, David Sylvian a Peter Buck. V roce 1985 pro něj napsala skupina The Dream Academy píseň „Life in a Northern Town“.[6] Počátkem devadesátých let ho jako svou inspiraci označili například Kate Bushová, Paul Weller a The Black Crowes.[7] Jeho první biografie se na trhu objevila v roce 1997, následující rok vyšel dokumentární film A Stranger Among Us. V roce 2000 použila firma Volkswagen titulní skladbu z jeho alba Pink Moon v televizní reklamě a během jednoho měsíce se prodalo více jeho alb než v posledních třiceti letech.