Nil | |
---|---|
řeka v Egyptě | |
Základní informace | |
Délka toku | 6 671 km |
Plocha povodí | 3 400 000 km² |
Průměrný průtok | 2 830 m³/s |
Světadíl | Afrika |
Zdrojnice | |
Bílý Nil, Modrý Nil 3°54′47″ j. š., 29°50′22″ v. d. | |
Ústí | |
Středozemní moře 31°0′0″ s. š., 31°0′0″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
Súdán Egypt | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Středozemní moře, povodí Nilu (Súdán 63,6 %, Etiopie 11,7 %, Egypt 10,5 %, Uganda 7,4 %, Tanzanie 2,7 %, Keňa 1,5 %, Eritrea 0,8 %, DR Kongo 0,7 %, Rwanda 0,6 %, Burundi 0,4 %) | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nil (arabsky النيل [an-níl], anglicky Nile, staroegyptsky iteru, což byl obecný výraz pro řeku[1]) je hlavní, severním směrem tekoucí, řeka na severovýchodě Afriky. Je nejdelší řekou Afriky a historicky byla považována za nejdelší řeku na světě,[2][3] ačkoli výzkumy naznačily, že řeka Amazonka je o něco delší.[4][5] Podle průtoku patří Nil mezi nejmenší veletoky na světě.[6] Měří asi 6 650 km (4 130 mil) a jeho povodí pokrývá jedenáct zemí: Tanzanii, Ugandu, Rwandu, Burundi, DR Kongo, Keňu, Etiopii, Eritreu, Jižní Súdán, Súdán a Egypt. V posledních dvou jmenovaných je Nil primárním zdrojem vody.[7]
Nil vzniká soutokem dvou hlavních zdrojnic – Bílého Nilu a Modrého Nilu. Bílý Nil je považován za horní tok a primární proud samotného Nilu. Modrý Nil je však zdrojem většiny vody, která obsahuje 80 % vody a bahna. Bílý Nil je delší a vzniká v oblasti Velkých jezer ve střední Africe, přičemž nejvzdálenější zdroj je stále neurčený, ale nachází se buď ve Rwandě nebo v Burundi. Protéká na sever přes Tanzanii, Viktoriino jezero, Ugandu a Jižní Súdán. Modrý Nil začíná u jezera Tana v Etiopii[8] a z jihovýchodu teče do Súdánu. Obě řeky mají soutok právě na sever od súdánského hlavního města Chartúmu.[9]
Severní tok řeky teče téměř na sever přes súdánskou poušť do Egypta, kde se v její velké deltě nachází Káhira a řeka se vlévá do Středozemního moře v Alexandrii. Egyptská civilizace a súdánská království od pradávna závisela na řece. Většina populace a měst Egypta leží v údolí Nilu severně od Asuánu. Téměř všechny kulturní a historické památky starověkého Egypta se vyvinuly a nacházejí se podél břehů řek. Nil a především jeho pravidelné záplavové cykly přinášející úrodné nánosy daly vzniknout staroegyptské civilizaci. Starověcí Egypťané, byť byli na Nilu existenčně závislí, neměli pro něj žádný specifický název a říkali mu iteru, což znamená řeka.[10] Ta ale měnila tok, takže stavby pyramid se nachází u zaniklého západního ramene Nilu (s navrhovaným názvem Ahramat).[11]
<ref>
; citaci označené britannica-nile
není určen žádný text<ref>
; citaci označené liu-etal-river-length
není určen žádný text<ref>
; citaci označené AmazonRiver
není určen žádný text<ref>
; citaci označené britannica-amazon-length
není určen žádný text<ref>
; citaci označené Said 3 x 3
není určen žádný text<ref>
; citaci označené hdl.handle
není určen žádný text<ref>
; citaci označené coord
není určen žádný text<ref>
; citaci označené IndiaTimes
není určen žádný text<ref>
; citaci označené pozn.
není určen žádný text