Nizozemsko

Nizozemsko Nederland
vlajka znak
Hymna Wilhelmus van Nassouwe
Motto Ik zal handhaven
Geografie
Poloha Nizozemska
Hlavní město	Amsterdam (sídlo královského dvora, politické instituce jsou v Haagu)
Rozloha	41 543 km² (132. na světě) z toho 18,41 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Mount Scenery (887 m n. m.), v Evropě Vaalserberg (322,5 m m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	52°19′ s. š., 5°33′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	17 815 000 (2023)[1] (66. na světě, 2017)
Hustota zalidnění	408 ob. / km² (30. na světě)
HDI	▲ 0.941 (velmi vysoký) (10. na světě, 2021)
Jazyk	nizozemština (úřední), západofríština, angličtina, papiamento, nizozemská dolnosasština, nizozemská znaková řeč, limburština, sintská romština, jidiš
Náboženství	protestantské, katolické, islám
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Vznik	23. května 1568 (osvobozením od španělské nadvlády)
Král	Vilém Alexandr
Předseda vlády	Dick Schoof
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	70 728[2] USD (11. na světě, 2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	528 NLD NL
MPZ	NL
Telefonní předvolba	+31
Národní TLD	.nl
multimediální obsah na Commons

Nizozemsko (nizozemsky Nederland), dříve česky Nizozemí, někdy nesprávně označované podle nejznámější provincie jako Holandsko,^{[p 1]} je jedna ze čtyř zemí Nizozemského království, která leží převážně v severozápadní Evropě na pobřeží Severního moře, jeho součástí jsou ale i 3 ostrovy v Karibském moři – tzv. Karibské Nizozemsko. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Na rozloze 41 526 km² žije přibližně 17,9 milionu^[3] obyvatel. S hustotou zalidnění 408 obyvatel na km² je Nizozemsko na 15. místě na světě. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří čtyři velké aglomerace – Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Oficiálním hlavním městem je Amsterdam. Většinu funkcí hlavního města však plní Haag, který je sídlem nizozemského krále, parlamentu a vlády. V Haagu sídlí také Mezinárodní soudní dvůr.

Vedle Nizozemců, kteří tvoří převážnou většinu obyvatelstva, žije v zemi také původní menšina Frísů. V Nizozemsku také žijí imigranti ze stávajících a bývalých nizozemských zámořských území Surinamu, Nizozemských Antil a Indonésie. Další poměrně početné jsou komunity přistěhovalců z Maroka a jiných arabských zemí, z Turecka a mnoha asijských zemí.

Nezávislé Nizozemí (pouze severní část) bylo vyhlášeno po Osmdesátileté válce v roce 1581 Listinou Verlatinghe a trvalo do roku 1795, kdy bylo obsazeno Francií. Ta na jeho území ustanovila v letech 1795–1806 Batávskou republiku a poté v letech 1806–1810 podřízené Holandské království, které bylo až do roku 1815 připojeno k Francii. Na Vídeňském kongresu bylo v roce 1815 vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřily do roku 1830 také Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo současné Nizozemské království, spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem. Od roku 1890 existuje Nizozemsko v té podobě, jak je známe dnes. Poslední změnou území bylo v říjnu 2010 připojení 3 karibských ostrovů, tzv. Karibského Nizozemska, jako zvláštních správních obvodů, předtím byly součástí Nizozemských Antil.

V současnosti je Nizozemsko konstituční monarchií. Ústavním zákonem z roku 1815 byl zaveden systém dvoukomorového parlamentu a až do dneška se skládá nizozemská zákonodárná moc (Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden) z dolní (doslova Druhé: Tweede Kamer der Staten-Generaal) a horní komory (vlastně První: Eerste Kamer der Staten-Generaal).

Nizozemsko je světoznámé svým vodohospodářstvím. Na mnoha místech Severního moře obyvatelé země zpevnili písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody vznikla nově získaná území, tzv. poldery. Ve 20. století byly realizovány dva rozsáhlé vodohospodářské projekty – Zuiderzeewerken a Deltawerken. Projekt Zuiderzeewerken (dokončen v roce 1975) spočíval ve vytvoření umělého jezera IJsselmeer pomocí hráze Afsluitdijk a jeho následném částečném vysušení a zapoldrování. Deltawerken je systém hrází v deltě řek Rýn a Máza, který plní protipovodňovou ochranu podstatné části jižního Nizozemska. Tento rozsáhlý projekt byl realizován mezi lety 1953 až 1997.

Nizozemsko se vyznačuje vysokou kvalitou života, je zařazeno na desáté místo v celosvětovém indexu lidského rozvoje. Je známé svým relativně liberálním postojem vůči psychoaktivním drogám, prostituci, eutanazii a homosexualitě. Proslulá je nizozemská malířská tradice, která má svůj počátek již ve středověku. Z produktů a služeb jsou nejznámější květiny a jejich propagace v největším květinovém parku Evropy Keukenhofu a v největším aukčním trhu květin a rostlin na světě FloraHolland. Tradiční nizozemské produkty jsou: tulipány, dřeváky, různé druhy sýrů (goudský, edamský, leerdamský, leidenský, fríský, severoholandský a jiné) a delftský modrý porcelán. Lidé v Nizozemsku používají velký počet jízdních kol, jejichž nejrůznější druhy včetně kol s elektromotory jsou v zemi také vyráběny. Rotterdamský přístav je největším přístavem v Evropě.^[4] Z turistických atrakcí jsou nejznámější početné větrné mlýny a městské vodní kanály, tzv. grachten, například v Amsterdamu.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „p“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p"/>