Obratlovci

Jak číst taxoboxObratlovci
Stratigrafický výskyt: Kambrium až recent, před 525 mil. let až současnost
alternativní popis obrázku chybí
Příklady obratlovců. Nahoře: mihule. Uprostřed vlevo: losos nerka, pod ním klubák červenozobý na impale. Uprostřed vpravo: manta obrovská. Zcela dole: axolotl mexický.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídy

V uvozovkách jsou uvedeny parafyletické skupiny

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů. Obratlovci se dále vyznačují zřetelnou hlavovou částí, která nese smyslové orgány (čichové, zrakové, sluchově-rovnovážné) a obsahuje trojdílný mozek, který signály ze smyslových orgánů zpracovává a koordinuje činnost těla. V embryonálním vývoji hlavy a dalších částí těla mají u obratlovců mimořádný význam buňky neurální lišty, které se formují během neurulace, migrují po těle embrya a přispívají k formování mnoha tkání a orgánů. Vzhledem k aktivnímu způsobu života obratlovců u nich lze nalézt řadu dalších evolučních novinek spjatých s vyššími nároky metabolismu (např. srdce, erytrocyty, zdokonalené zásobení žaber vodou díky svalovině, specializované trávicí žlázy, ledviny aj.). Velmi důležitou inovací obratlovců je také jejich unikátní adaptivní imunitní systém založený na B a T lymfocytech. Velmi brzy během evoluce obratlovců došlo ke dvojí duplikaci genomu, což patrně podpořilo plasticitu regulačních mechanismů a usnadnilo evoluci nových struktur.[1][2][3]

Mezi obratlovce se řadí přes 70 000 popsaných druhů.[4] Z toho více než polovina patří mezi čtyřnožce, tedy mezi suchozemské obratlovce – obojživelníky, plazy, ptáky a savce. Přestože ptáci se tradičně řadí do samostatné třídy, jsou vlastně podskupinou plazů, neboť jsou přímými potomky teropodních dinosaurů a jsou nejbližšími žijícími příbuznými krokodýlů. Čtyřnožcům jsou evolučně blízcí bahníci a latimérie, společně se řadí mezi svaloploutvé. Drtivou většinu zbývajících obratlovců tvoří paprskoploutvé ryby.[5] Další skupinou primárně vodních obratlovců jsou paryby, jejichž nejznámějšími zástupci jsou žraloci a rejnoci. Primitivní obratlovce, kteří na rozdíl od ostatních nemají vytvořené čelisti, reprezentuje v dnešní fauně nepočetná skupina kruhoústí zastoupená mihulemi a sliznatkami. Sliznatky jsou v mnoha ohledech velmi redukované, mají např. zakrnělé některé smyslové orgány a chybí jim typické obratle. I z těchto důvodů někdy nebyly považovány za pravé obratlovce, skupina obratlovci pak byla zúžena jen na mihule a čelistnatce. Pro skupinu, která navíc zahrnovala i sliznatky, se začalo používat označení lebečnatí (Craniata). Vzhledem k tomu, že příslušnost sliznatek mezi kruhoústé, a tedy i mezi „pravé“ obratlovce, je dnes potvrzena molekulárními i morfologickými daty,[6][7] stávají se označení obratlovci a lebečnatí synonymy.[2]

Obratlovci jsou od nejstarších prvohor reprezentováni ve fosilním záznamu, v kambriu a ordoviku spíše sporadicky, ale v siluru a především devonu dochází k prudkému rozvoji skupin s kostní tkání tvořící exoskelety i endoskelety. Je tak k dispozici řada zkamenělin dokumentujících některé převratné události v evoluci obratlovců, jako je například vznik čelistí ze žaberních oblouků nebo pozdně devonská kolonizace souše.[8] Největšími suchozemskými resp. vodními živočichy všech dob jsou právě zástupci obratlovců. Na souši jde o sauropodní dinosaury z období druhohor, největším tvorem vůbec je plejtvák obrovský.[9] Naopak nejmenším známým obratlovcem je brazilská žabkaropušenka bleší (Brachycephalus pulex), u které dospělý sameček dorůstá velikosti cca 7 milimetrů, samička je o milimetr delší.[10]

  1. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :4 není určen žádný text
  2. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :16 není určen žádný text
  3. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :3 není určen žádný text
  4. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :17 není určen žádný text
  5. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :18 není určen žádný text
  6. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :19 není určen žádný text
  7. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :20 není určen žádný text
  8. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :10 není určen žádný text
  9. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :21 není určen žádný text
  10. YIRKA, Bob. Flea toad may be world's smallest vertebrate. Phys.Org [online]. 2024-02-16 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Developed by StudentB