Populismus

Jak je definováno Nolanovým grafem, v levém dolním rohu se nachází populismus (a totalitarismus).
Karikatura z roku 1896, ve které William Jennings Bryan, spolehlivý stoupenec populismu, spolknul symbol Demokratické strany Ameriky.

Populismus (z latinského výrazu populus – lid) je politický přístup spočívající ve snaze oslovit běžného člověka, který se domnívá, že vládnoucí skupiny nehájí či přehlíží jeho zájmy.[1] Populismus využívá dva základní termíny – lid a elitu. Pomocí těchto označení dělí společnost na dvě stejnorodé části. Lid je charakterizován jako zcela dobrý a politika by měla být vyjádřením jeho obecné vůle. Elita je naopak inherentně zlá a zkorumpovaná.[2] Elita sleduje jen své vlastní zájmy, nenaslouchá lidu a naopak jej připravuje o jeho práva. Pojem lid má v sobě zahrnovat obyčejné lidi, elita na druhou stranu představuje dosud vládnoucí vrstvu. Tu se populisté snaží zdiskreditovat, svrhnout a nastoupit na její místo, ale podle svého názoru v lepší podobě a na rozdíl od elity naslouchajíce lidu a jeho vůli. Přestože lid i elita mají stejné zájmy a hodnoty, liší se ve svých morálních zásadách.[3] Lid i elita tak stojí proti sobě.

Mezi první zaznamenaná populistická hnutí patří starořímská skupina populárů, kteří se stavěli na stranu plebejců proti patricijům. Mezi jejich nejznámější představitele patří bratři Tiberius Gracchus a Gaius Gracchus, Gaius Marius, Julius Caesar nebo první římský císař Gaius Octavius.

V současnosti se populismus nejčastěji dělí na pravicový populismus, reprezentovaný politiky jako Donald Trump,[4] Jair Bolsonaro,[5] Viktor Orbán,[6] Marine Le Penová[7] nebo Tomio Okamura[8] a levicový populismus, reprezentovaný politickými stranami jako Syriza, Podemos nebo Hnutí pěti hvězd. Některé politické strany jako například české Věci veřejné nebo ANO 2011 je však obtížné na pravolevé škále zařadit, proto se pro ně používá označení středový populismus.[9]

Termíny populistický či populista se v češtině používá také v pejorativním významu, ve kterém se termínem populista míní člověk prosazující údajně rychlá a líbivá, ale těžko uskutečnitelná a často až škodlivá řešení na složité socioekonomické problémy.[10][11] Taková nálepka se však vymyká tomu, jak je populismus definovaný v odborné literatuře.

  1. populism. Oxford Dictionaries [online]. [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-29. 
  2. KUBÁT, Michal, Martin MEJSTŘÍK a Jiří KOCIAN, eds. Populismus v časech krize. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 14-15. ISBN 978-80-246-3439-5.
  3. MUDDE, Cas. Populism in the Twenty-First Century: An Illiberal Democratic Response to Undemocratic Liberalism. In: The Andrea Mitchell Center for the Study of Democracy [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: https://www.sas.upenn.edu/andrea-mitchell-center/cas-mudde-populism-twenty-first-century
  4. FERGUSON, Thomas; PAGE, Benjamin I.; ROTHSCHILD, Jacob; CHANG, Arturo. The Roots of Right-Wing Populism: Donald Trump in 2016. International Journal of Political Economy. 2020-04-02, roč. 49, čís. 2, s. 102–123. [10.1080/08911916.2020.1778861 Dostupné online] [cit. 2021-07-10]. ISSN 0891-1916. DOI 10.1080/08911916.2020.1778861. (anglicky) 
  5. BARROS, Laura; SILVA, Manuel Santos. Right-wing populism in the tropics: The rise of Jair Bolsonaro [online]. 2020-01-24 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BECKER, Jens. The rise of right-wing populism in Hungary. SEER: Journal for Labour and Social Affairs in Eastern Europe. 2010, roč. 13, čís. 1, s. 29–40. Dostupné online [cit. 2021-07-10]. ISSN 1435-2869. DOI 10.5771/1435-2869-2010-1-29. JSTOR 43293344. (anglicky) 
  7. FIESCHI, Catherine. Muslims and the secular city: How right-wing populists shape the French debate over Islam [online]. 2020-02-28 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ÖZTÜRK, Cemal; PICKEL, Gert. Islamophobic Right-Wing Populism?: Empirical Insights About Citizens’ Susceptibility to Islamophobia and Its Impact on Right-Wing Populists’ Electoral Success: Eastern Europe in a Comparative Perspective. Religion and Society in Central and Eastern Europe. 2019, roč. 12, čís. 1, s. 39–62. [10.20413/rascee.2019.12.1.39-62 Dostupné online] [cit. 2021-07-10]. ISSN 1553-9962. DOI 10.20413/rascee.2019.12.1.39-62. (anglicky) 
  9. HAVLÍK, Vlastimil; VODA, Petr. Cleavages, Protest or Voting for Hope? The Rise of Centrist Populist Parties in the Czech Republic. Swiss Political Science Review. 2018, roč. 24, čís. 2, s. 161–186. [10.1111/spsr.12299 Dostupné online] [cit. 2021-07-10]. ISSN 1662-6370. DOI 10.1111/spsr.12299. (anglicky) 
  10. PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří. Akademický slovník cizích slov. Vydání 1. vyd. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0607-9. S. 608. 
  11. Význam "populismus", slovnik-cizich-slov.abz.cz, 27. 11. 2013

Developed by StudentB