Prusko Preußen
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Königsberg, později Berlín
| |||||||||||||||||
297 007 km² (v roce 1939)
| |||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
41 700 000 (v roce 1939)
| |||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
pruský tolar, později německá marka
| |||||||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy Preußen, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny. Jeho hlavním městem byl původně Královec, posléze Berlín. Jeho území je dnes rozděleno mezi Německo, Polsko, Rusko a okrajově i Belgii, Dánsko, Česko, a Litvu.
Název Prusko pochází od Prusů, baltských kmenů příbuzných Litevcům a Lotyšům, žijících okolo Gdaňského zálivu. Ve třináctém století bylo původní středověké Prusko dobyto Řádem německých rytířů. V 17. století bylo Prusko připojeno k významnějšímu Braniborskému markrabství a na počátku 18. století, v souvislosti se založením Pruského království, se název „Prusko“ přenesl na celý stát (jehož jádrem bylo však nadále Braniborsko). Ten se díky své vojenské vyspělosti a efektivitě postupně stal evropskou mocností s rozhodujícím vlivem na střední Evropu, jedním z tahounů průmyslové revoluce a vůdčí silou procesu sjednocení Německa. Od roku 1871 byl pruský král zároveň německým císařem.
Po první světové válce a pádu monarchie bylo Prusko transformováno ve Svobodný stát v rámci nové německé Výmarské republiky, po nacistické reorganizaci ve 30. letech ztratilo jako entita na reálném významu. V roce 1947 bylo rozhodnutím spojenecké kontrolní komise Prusko formálně zrušeno.[1]