Rakousko

Rakouská republika Republik Österreich
vlajka znak
Hymna Land der Berge, Land am Strome
Geografie
Poloha Rakouska
Hlavní město	Vídeň
Rozloha	83 883 km² (112. na světě) z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bod	Großglockner (3 798 m n. m.)
Časové pásmo	+1 +2 (letní čas)
Poloha	48° s. š., 14° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	9 104 772 (93. na světě, 2023[1])
Hustota zalidnění	106[2] ob. / km² (106. na světě)
HDI	▲ 0,916 (velmi vysoký) (25. na světě, 2021)
Jazyk	němčina, regionálně slovinština, maďarština, burgenlandská chorvatština, jazyky oficiálních národnostních menšin: turečtina, chorvatština
Náboženství	56.9 % římskokatolické 8.8 % pravoslavné 8 % islám 26.3 % žádné nebo ostatní
Státní útvar
Státní zřízení	federativní parlamentní republika
Vznik	1918 (rozpad Rakousko-Uherska)
Prezident	Alexander Van der Bellen
Kancléř	Karl Nehammer
Měna	Euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	66 889 [3] USD (10. na světě, 2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	040 AUT AT
MPZ	A
Telefonní předvolba	+43
Národní TLD	.at
multimediální obsah na Commons

Rakousko, plným názvem Rakouská republika (německy Republik Österreich), je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.^[4] Je federací devíti spolkových zemí, z nichž jednou je hlavní město Vídeň, nejlidnatější město a spolková země. Rakousko sousedí na severozápadě s Německem, na severu s Českem, na severovýchodě se Slovenskem, na východě s Maďarskem, na jihu se Slovinskem a Itálií a na západě se Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Země je značně hornatá, má rozlohu 83 871 km² a žije v ní 9 milionů obyvatel,^[5] hovořících převážně německy.

Rakousko vzniklo ze zbytků východní a Uherské marky na konci prvního tisíciletí. Původně bylo markrabstvím Bavorska, v roce 1156 se rozvinulo ve vévodství Svaté říše římské a později se v roce 1453 stalo arcivévodstvím. V 16. století začala Vídeň zastávat funkci hlavního města říše a Rakousko se tak stalo srdcem habsburské monarchie. Po zániku Svaté říše římské v roce 1806 si Rakousko vytvořilo vlastní říši, která se stala velmocí a dominantním členem Německého spolku. Porážka říše v prusko-rakouské válce v roce 1866 vedla k zániku spolku a připravila půdu pro vznik Rakouska-Uherska o rok později.

Po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v roce 1914 vyhlásil císař František Josef I. Srbsku válku, která nakonec přerostla v první světovou válku. Porážka a následný rozpad říše vedly k vyhlášení Republiky Německé Rakousko v roce 1918 a první Rakouské republiky v roce 1919. V meziválečném období vyvrcholily protiparlamentní nálady, které v roce 1934 vyústily ve vytvoření rakouskofašistické diktatury pod vedením Engelberta Dollfusse. Rok před vypuknutím druhé světové války bylo Adolfem Hitlerem připojeno k nacistickému Německu a stalo se jeho dílčím národnostním útvarem. Po osvobození v roce 1945 a desetileté okupaci Spojenci země znovu získala suverenitu a v roce 1955 vyhlásila trvalou neutralitu.

Rakousko je parlamentní zastupitelská demokracie s v přímé volbě zvoleným prezidentem jako hlavou státu a kancléřem jako šéfem vlády a hlavou výkonné moci. Mezi největší města patří Vídeň, Štýrský Hradec, Linec, Salcburk a Innsbruck. Rakousko má 17. nejvyšší nominální hrubý domácí produkt na obyvatele s vysokou životní úrovní; v roce 2022 se umístilo na 25. místě na světě podle indexu lidského rozvoje. Rakousko je členem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Evropské unie, eurozóny, Schengenského prostoru, je zakládajícím členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a Interpolu.^[6] Díky své neutralitě je sídlem řady organizací jako Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Organizace zemí vyvážejících ropu, Mezinárodní agentury pro atomovou energii.