Rumunsko

Rumunsko
România
vlajka Rumunska
vlajka
znak Rumunska
znak
Hymna
Deșteaptă-te, române!
Geografie

Poloha Rumunska
Poloha Rumunska

Hlavní městoBukurešť
Rozloha238 397 km² (81. na světě)
z toho 3 % vodní plochy
Nejvyšší bodMoldoveanu (2 544 m n. m.)
Časové pásmo+2
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel21 400 000 (59. na světě, 2024)
Hustota zalidnění82 ob. / km² (136. na světě)
HDI 0,821 (vysoký) (53. na světě, 2021)
Jazykrumunština, regionálně maďarština, němčina a další jazyky národnostních menšin
Národnostní
složení
Rumuni (89,3%), Maďaři (6 %), Romové (3,4 %), ostatní (1,2 %)
Náboženstvíkřesťanství: převážně pravoslavné, též evangelické, řeckokatolické, římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízenípoloprezidentská republika
Vznik9. května 1877 (odtržením od Osmanské říše)
PrezidentKlaus Iohannis
Předseda vládyMarcel Ciolacu
Měnarumunské leu (RON)
HDP/obyv. (PPP)41 029 USD (50. na světě, 2023)
Giniho koeficient0,343 (2021)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1642 ROU RO
MPZRO
Telefonní předvolba+40
Národní TLD.ro
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Rumunsko (rumunsky România) je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.[1][2] Na severu a východě sousedí s Ukrajinou, na západě s Maďarskem, na jihozápadě se Srbskem, na jihu s Bulharskem, na východě s Moldavskem a na jihovýchodě s Černým mořem. Geograficky je země tvořena převážně Karpaty, Dunajem s Podunajím a deltou Dunaje a pobřežím Černého moře,[3] má převážně kontinentální podnebí. Rumunsko má rozlohu 238 397 km2 a žije v něm 21 milionů obyvatel; je dvanáctou největší zemí Evropy a šestým nejlidnatějším členským státem Evropské unie. Jeho hlavním a největším městem je Bukurešť, následují Kluž, Jasy, Constanța, Temešvár, Brašov, Craiova a Galați.

Osídlování území dnešního Rumunska začalo v mladším paleolitu, následovaly písemné doklady o království Dácie, jeho dobytí a následné romanizaci Římskou říší v pozdní antice. Moderní rumunský stát vznikl v roce 1859 personální unií podunajských spojených knížectví Moldávie a Valašska. Nový stát, od roku 1866 oficiálně nazývaný Rumunsko, získal nezávislost na Osmanské říši v roce 1877. Během první světové války, po vyhlášení neutrality v roce 1914, bojovalo Rumunsko od roku 1916 po boku spojeneckých mocností. Po skončení války se Bukovina, Besarábie, Sedmihradsko a části Banátu, Krišany a Maramureše staly součástí Rumunského království.[4] V červnu až srpnu 1940 bylo Rumunsko v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop a druhé vídeňské arbitráže nuceno postoupit Besarábii a severní Bukovinu Sovětskému svazu a severní Sedmihradsko Maďarsku. V listopadu 1940 Rumunsko podepsalo Trojdohodu a následně v červnu 1941 vstoupilo do druhé světové války na straně Osy, kde bojovalo proti Sovětskému svazu až do srpna 1944, kdy se připojilo ke Spojencům a získalo zpět Severní Sedmihradsko. Po válce a okupaci Rudou armádou se Rumunsko stalo socialistickou republikou a členem Varšavské smlouvy. Po revoluci v roce 1989 zahájilo Rumunsko přechod k demokracii a tržnímu hospodářství.

Rumunsko je vyspělou zemí[5][6][7] a v mezinárodních vztazích se řadí mezi středně velké mocnosti,[8][9] jeho ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii, podle nominálního hrubého domácího produktu je 44. největší na světě a podle parity kupní síly 50. největší. Rumunsko zaznamenalo rychlý hospodářský růst na počátku nultých let 21. století; jeho ekonomika je nyní založena převážně na službách. Je výrobcem a čistým vývozcem automobilů a elektřiny prostřednictvím společností jako Dacia a OMV Petrom. Většinu obyvatel Rumunska tvoří etničtí Rumuni, kteří se nábožensky hlásí k pravoslaví a hovoří rumunsky, patřící mezi románské jazyky. Rumunsko je členem Organizace spojených národů, Evropské unie, Severoatlantické aliance, Rady Evropy, Organizace černomořské ekonomické spolupráce, Světové obchodní organizace a od března 2024 schengenského prostoru.

  1. U.N. Classification of Geographic Regions [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  2. The OECD and South-East Europe [online]. 2022. Dostupné online. 
  3. Romania Geography [online]. aboutromania.com [cit. 2015-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 March 2015. 
  4. STOLERU, Ciprian. Romania during the period of neutrality [online]. 13 September 2018 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. United Nations: World Economic Situation and Prospects 2021, p. 125
  6. United Nations: World Economic Situation and Prospects 2022, p.153
  7. United Nations: World Economic Situation and Prospects 2023, p. 117.
  8. Middle Powers Realities in the EU amid Great Power Ambitions [online]. Dostupné online. 
  9. A Balancing Act | Strategic Monitor 2018-2019 [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Developed by StudentB