Runy

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

---

Komentář: Článek obsahuje desítky tvrzení, která by si zasloužila specifičtější, průvodní reference; není totiž zcela jasné, odkud či od koho četná tvrzení pocházejí. O některých tak lze vážně pochybovat, možná částečně i kvůli nešťastným formulacím a nedokonalému překladu z zjevně anglického originálu. Vhodné je doplnit konkrétní čísla stran, kde lze tvrzení v bibliografii dohledat, případně bibliografii dále rozšířit.

Runy jsou znaky, podle jedné hypotézy odvozené pravděpodobně z písma etruského a řeckého. Tyto znakové sady se používaly v germánských jazycích, především pak ve Skandinávii a na Britských ostrovech, a to v pozdním období rané doby dějinné (též označované jako protohistorie) a v raném středověku. První runové nápisy pocházejí podle názoru norských archeologů z období mezi 250 př. n. l. a přelomem letopočtu.^[1]

Runová abeceda byla převážně nahrazena latinkou v souvislosti s přijímáním křesťanství. Archeologický nález z Břeclavska dokladuje, že středoevropští Slované přišli do kontaktu s runami okolo roku 600 (tedy dříve, než bylo zavedeno nejstarší slovanské písmo – hlaholice).^[2]

Používání runové abecedy ke speciálním účelům (např. k dekoracím) vydrželo na švédském venkově až do začátku 20. století.