Saturn I | |
---|---|
Saturn I na odpalovací rampě, mise SA-4 | |
Země původu | USA |
Rodina raket | Saturn |
Výrobce | Návrh: ABMA, NASA Výroba: Chrysler (S-I), Douglas (S-IV), Convair (S-V) |
Rozměry | |
Výška | 55 metrů |
Průměr | 6,5 metru |
Hmotnost | 510 000 kg (záleží na verzi) |
Nosnost | |
na LEO | 9000 kg |
na GTO | 2200 kg |
Historie startů | |
Status | vyřazena |
Kosmodrom | LC-34 a LC- 37 na Cape Canaveral |
Celkem startů | 10 |
Úspěšné starty | 10 |
První start | 27. října 1961 |
Poslední start | 30. června 1965 |
První stupeň – S-I | |
Motor | 8x H-1 |
Tah | 7,582 MN |
Specifický impuls | 2540 N.s/kg (289 sekund) |
Doba zážehu | 150 sekund |
Palivo | LOX/RP-1 |
Druhý stupeň – S-IV | |
Motor | 6x RL-10 |
Tah | 400,3 kN |
Specifický impuls | 4020 N.s/kg (410 sekund) |
Doba zážehu | 482 sekund |
Palivo | LOX/LH2 |
Třetí stupeň – S-V (Centaur-C)-nikdy nepoužit | |
Motor | 2x RL-10A-1 |
Tah | 134,4 kN |
Specifický impuls | 4170 N.s/kg (425 sekund) |
Doba zážehu | 430 sekund |
Palivo | LOX/LH2 |
Saturn I (původní značení Juno V, Super-Jupiter a C-1) byla první raketa řady Saturn a zároveň první americká raketa navržená výhradně pro vynášení nákladů nad oběžnou dráhu Země. Vývoj zpočátku probíhal v Army Ballistic Missile Agency (ABMA) v Redstone Arsenal v Alabamě pod vedením hlavního konstruktéra Wernhera von Brauna. Na přelomu padesátých a šedesátých let přešla agentura ABMA, von Braunův tým i projekt rakety Saturn pod správu nově vzniklé civilní agentury NASA. První start se konal v říjnu 1961. Raketa sloužila pouze pro potřeby NASA, která ji využívala pro testování kosmické lodi Apollo. Celkem se konalo deset startů, z nichž všechny byly úspěšné. Kromě testování lodi Apollo byly k několika letům přidruženy vědecké experimenty Highwater a Pegasus.
Saturn I byl dvoustupňový a na nízkou oběžnou dráhu dokázal dopravit až 9000 kg nákladu. První stupeň byl poháněn svazkem osmi motorů H-1 na kapalný kyslík a vysoce rafinovaný petrolej typu RP-1. Nádrže byly sestaveny z trupů starších balistických raket Redstone a Jupiter. Druhý stupeň byl poháněn svazkem šesti motorů RL-10 na kapalný kyslík a vodík. Na úspěšnou koncepci Saturnu I navázala v roce 1966 silnější verze Saturn IB a později raketa pro mise na Měsíc Saturn V.