Back Savanne Afrikaans سافانا Arabic Sabana AST Savannalar Azerbaijani Savana BAT-SMG Саванна Byelorussian Саванна BE-X-OLD Савана Bulgarian सवाना Bihari সাভানা Bengali/Bangla
| Savana | |
|---|---|
 travnatá savana na úpatí sopky Ol Doinyo Lengai v Tanzanii | |
 globální rozšíření tropických a subtropických travních porostů (savan) | |
| Ekologie | |
| Biogeografické oblasti | palearktická, nearktická, neotropická |
| Geografie | |
| Rozloha | 20 mil. km2 |
| Kontinenty | Amerika, Afrika, Asie a Oceánie |
| Podnebí | tropická savana, tropická suchá, subtropická subhumidní. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Savana je smíšený lesní a travnatý ekosystém (tj. travnatý les), který se vyznačuje tím, že stromy jsou dostatečně rozmístěny, takže koruny stromů nejsou zapojené. Otevřená klenba umožňuje přístup dostatečného množství světla k zemi, aby se na ní mohla udržet nepřerušené bylinné patro tvořené převážně travinami.[1][2][3] Existují čtyři formy savan: savanové lesy, kde stromy a keře tvoří světlou klenbu, stromové savany s rozptýlenými stromy a keři, keřové savany s rozptýlenými keři a travnaté savany, kde se stromy a keře většinou nevyskytují.[4]
Navzdory vysoké hustotě stromů si savany zachovávají otevřenou klenbu.[5] Často se má za to, že savany se vyznačují široko rozptýlenými stromy. V mnoha savanách je však hustota stromů vyšší a stromy jsou rozmístěny pravidelněji než v lesích.[6][7][8][9] Jihoamerické typy savan cerrado sensu stricto a cerrado dense mají obvykle hustotu stromů podobnou nebo vyšší než v jihoamerických tropických lesích,[6][8][9] přičemž savany mají hustotu od 800 do 3300 stromů na hektar a přilehlé lesy 800-2000 stromů/ha. Podobně guinejská savana má 129 stromů/ha, lužní les 103,[7] zatímco východoaustralské sklerofilní lesy mají průměrnou hustotu stromů přibližně 100 na hektar, což je srovnatelné se savanami ve stejné oblasti.[10]
Savany se také vyznačují sezónní dostupností vody, většina srážek je omezena na jedno roční období; jsou spojeny s několika typy biomů a často se nacházejí v přechodné zóně mezi lesem a pouští nebo pastvinou, i když většinou jsou přechodem mezi pouští a lesem.[11] Savany pokrývají přibližně 20 % rozlohy souše na Zemi,[12] což je celkem asi 20 mil. km².[13] Na rozdíl od stepí v Eurasii a prérií v Severní Americe, které by se vyznačovaly chladnými zimami, se savany většinou nacházejí v oblastech s teplým až horkým podnebím, například v Africe, Austrálii, Thajsku, Jižní Americe a Indii.[14]
Během roku je zde vyhrazené období dešťů a období sucha. V podobných klimatických podmínkách se vyskytují i zcela nebo částečně opadavé lesy. O tom, který vegetační typ převládne, rozhoduje klima a půdní podmínky. Traviny i dřeviny mají odlišné ekologické nároky, vzájemně se potlačují a tím vytvářejí podstatu savany. Na styku oblasti lesa a savany může vznikat i přechodný biom nazývaný lesosavana.
- ↑ Anderson, Roger A., Fralish, James S. and Baskin, Jerry M. editors.1999. Savannas, Barrens, and Rock Outcrop Plant Communities of North America. Cambridge University Press.
- ↑ McPherson, G. R. (1997). Ecology and management of North American Savannas. Tucson, AZ: University of Arizona Press.
- ↑ WERNER, Patricia A.; B. H. WALKER; P. A STOTT. Savanna Ecology and Management: Australian Perspectives and Intercontinental Comparisons. Redakce Patricia A. Werner. Oxford: Blackwell Publishing, 1991. ISBN 978-0-632-03199-3. Kapitola Introduction.
- ↑ Smith, Jeremy M.B.. "savanna". Encyclopedia Britannica, 5 Sep. 2016, https://www.britannica.com/science/savanna/Environment. Accessed 17 September 2022.
- ↑ Alexandro Solórzano, Jeanine Maria Felfili 2008”Comparative analysis of the international terminaoolgy for cerrado” IX Symposio Nacional Cerrado 13 a 17 de outubro de 2008 Parlamundi Barsilia, DF
- ↑ a b Manoel Cláudio da Silva Jánior, Christopher William Fagg, Maria Cristina Felfili, Paulo Ernane Nogueira, Alba Valéria Rezende, and Jeanine Maria Felfili 2006 “Chapter 4. Phytogeography of Cerrado Sensu Stricto and Land System Zoning in Central Brazil” in “Neotropical Savannas and Seasonally Dry Forests: Plant Diversity, Biogeography, and Conservation” R. Toby Pennington, James A. Ratter (eds) 2006 CRC Press
- ↑ a b Abdullahi Jibrin 2013 “A Study of Variation in Physiognomic Characteristics of Guinea Savanna Vegetation” Environment and Natural Resources Research 3:2
- ↑ a b Erika L. Geiger, Sybil G. Gotsch, Gabriel Damasco, M. Haridasan, Augusto C. Franco & William A. Hoffmann 2011 “Distinct roles of savanna and forest tree species in regeneration under fire suppression in a Brazilian savanna” Journal of Vegetation Science 22
- ↑ a b Scholz, Fabian G.; Bucci, Sandra J.; Goldstein, Guillermo; Meinzer, Frederick C.; Franco, Augusto C.; Salazar, Ana. 2008 “Plant- and stand-level variation in biophysical and physiological traits along tree density gradients in the Cerrado”, Brazilian Journal of Plant Physiology
- ↑ Tait, L 2010, Structure and dynamics of grazed woodlands in North-eastern Australia, Master of Applied Science Thesis, Central Queensland University, Faculty of Science, Engineering and Health, Rockhampton.
- ↑ Savanna [online]. 25 May 2014 [cit. 2022-08-31]. Dostupné online.
- ↑ SANKARAN, Mahesh; HANAN, Niall P.; SCHOLES, Robert J.; RATNAM, Jayashree; AUGUSTINE, David J.; CADE, Brian S.; GIGNOUX, Jacques. Determinants of woody cover in African savannas. Nature. December 2005, s. 846–849. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature04070. PMID 16341012. S2CID 4344778. Bibcode 2005Natur.438..846S. (En)
- ↑ EDINBURGH, Royal Botanic Garden. We ignore the importance of savannas at our peril. www.rbge.org.uk [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-28. (anglicky)
- ↑ The grassland biome [online]. [cit. 2022-08-31]. Dostupné online.