Sopka

Na tento článek je přesměrováno heslo Vulkán. Další významy jsou uvedeny na stránce Vulkán (rozcestník).
Korjacká sopka na ruské Kamčatce
Erupce kurilské Raikoke (2019)
Národní park Bromo Tengger Semeru na východě indonéského ostrova Jáva se sopkami Bromo (vlevo) a Semeru (v pozadí)

Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru. Samotný termín sopka je často používán pro označení tělesa ve tvaru kuželovité hory,[1] nicméně jsou známy i druhy sopek, které žádný kužel nevytváří. Tvar je především závislý na složení magmatu, charakteru a intenzitě sopečné erupce. Na Zemi se sopky nejčastěji vyskytují podél okrajů tektonických desek a nad tzv. horkými skvrnami, situovanými mimo tyto okraje, což vysvětluje teorie o deskové tektonice.[2] Jinými formami jsou například bahenní sopky (ty až na pár výjimek nesouvisí se sopečnou činností) nebo kryovulkány, vyskytující se na některých měsíců sluneční soustavy: Europa, Enceladus, Triton, Titan.[3] Věda, zkoumající sopečnou činnost, se nazývá vulkanologie.

V okolí sopek žije dohromady více než miliarda lidí (15 % světové populace).[4] Sopečné erupce, doprovázené nebezpečnými jevy, byly během dějin zodpovědné za řadu nechvalně známých přírodních katastrof. Masivní vulkanismus v dávné historii Země způsobil intenzivní klimatické změny, což následně vedlo k vymírání druhů.[5] Ovšem sopky nemají pouze destruktivní účinky, pro život a pro člověka jsou v mnoha ohledech také velmi přínosné. Podporují cestovní ruch, umožňují využívat jejich geotermální energii k výrobě elektřiny, vulkanické materiály se hojně používají ve stavebnictví a průmyslu. Zvětralá vulkanická hornina včetně sopečného popelu zúrodňuje půdu[6] a čerstvě zformované ostrovy poskytují nedotčený životní prostor pro živočichy a rostliny.[3][7]

  1. Co je sopka? [online]. [cit. 2007-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-18. 
  2. Robert W. Decker; Barbara B. Decker. volcano. https://www.britannica.com/ [online]. 2022-02-11. Dostupné online. 
  3. a b Haraldur Sigurðsson. The Encyclopedia of Volcanoes. [s.l.]: Academic Press, 2015. 1456 s. ISBN 978-0-12-385938-9. (anglicky) 
  4. S. Freire; A. J. Florczyk; Martino Pesaresi; R. Sliuzas. An Improved Global Analysis of Population Distribution in Proximity to Active Volcanoes, 1975–2015 [online]. International Journal of Geo-Information, 2019-07. Dostupné online. (anglicky) 
  5. P. B. Wignall. Large igneous provinces and mass extinctions [online]. Earth-Science Reviews, 2001-03. Dostupné online. (anglicky) 
  6. British Geological Survey. Living with volcanoes. https://www.bgs.ac.uk [online]. 2012. Dostupné online. 
  7. F. Cain. What are the benefits of volcanoes?. https://phys.org [online]. 2016-03-21. Dostupné online. 

Developed by StudentB