Back Balkangebirge ALS Monts Balcans AN Hæmus ANG جبال البلقان Arabic جبال البلقان ARZ Montes Balcanes AST Balkan dağları Azerbaijani Балҡан тауҙары Bashkir Балканскія горы Byelorussian Стара планина Bulgarian
| Stara planina Стара планина | |
|---|---|
 Pohled na vrchol Botev | |
| Nejvyšší bod | 2376 m n. m. (Botev) |
| Délka | 560 km |
| Šířka | 15–50 km |
| Rozloha | 11 596 km² |
| Nadřazená jednotka | Balkanidy |
| Sousední jednotky | Srbské Karpaty, Předbalkán, Dolnodunajská nížina, Černé moře, Zabalkánské kotliny, Sredna gora |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Bulharsko Srbsko |
 Hrubá topografická mapa (německé popisky) | |
  Stara planina | |
| Povodí | Dunaj, Marica |
| Souřadnice | 42°47′3″ s. š., 24°58′35″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stara planina (bulharsky a srbsky Стара планина) je dlouhé pásemné třetihorní pohoří ve východní části Balkánského poloostrova v jihovýchodní Evropě. Za počátek pohoří je tradičně považován vrchol Vrška Čuka na hranicích Bulharska a Srbska. Poté se táhne v délce asi 560 km, nejprve jihovýchodním směrem podél společné bulharsko-srbské hranice, poté východním směrem napříč Bulharskem, kde tvoří přirozenou bariéru mezi severní a jižní polovinou země, a nakonec dosahuje Černého moře u mysu Emine. Nejvyšším bodem pohoří je Botev (2376 m).
Ve většině centrální a východní části tvoří hřeben rozvodí mezi povodími Černého a Egejského moře. Výraznou proláklinu v pohoří tvoří místy úzká Iskărská roklina, která se nachází jen několik kilometrů severně od bulharského hlavního města Sofie. Krasový reliéf podmiňuje velký počet jeskyní, včetně jeskyně Magura s nejvýznamnější a nejrozsáhlejší evropskou postpaleolitickou jeskynní malbou, Ledenice, Saevy dupky, Bačo Kiro atd. Nejpozoruhodnějším skalním útvarem jsou Bělogradčické skály na západě.
Na území Stare planiny se nachází několik významných chráněných území: Národní park Centrální Balkán, přírodní parky Vračanský Balkán, Bulgarka a Sinite Kamani a řada přírodních rezervací. Stara planina je pozoruhodná svou flórou a faunou. V oblasti Kozje steny roste například plesnivec alpský. Jedny z nejpozoruhodnějších krajinných scenérií zahrnuje Národní park Centrální Balkán se strmými skalami, nejvyššími vodopády na Balkánském poloostrově a bujnou vegetací. Nachází se zde řada významných přírodních rezervací, například Čuprene, Kozja stena a další. V oblasti žije většina velkých evropských savců včetně medvěda hnědého, vlka, prasete divokého, kamzíka a jelena.
Od starého názvu zdejších hor, Velký Balkán, se odvozuje název Balkánského poloostrova. Stara planina v češtině doslovně znamená Staré hory.