Tadeus Reichstein | |
---|---|
Narození | 20. července 1897 Włocławek |
Úmrtí | 1. srpna 1996 (ve věku 99 let) Basilej, Švýcarsko |
Místo pohřbení | Jewish Cemetery of Basel |
Bydliště | Kyjev Jena |
Alma mater | Spolková vysoká technická škola v Curychu |
Povolání | chemik, lékař, botanik, vysokoškolský učitel a vědec |
Zaměstnavatel | Univerzita v Basileji |
Ocenění | doctor honoris causa from the University of Paris (1947) Marcel Benoist Prize (1947) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1950) Stoletá cena (1952) zahraniční člen Královské společnosti (1952) … více na Wikidatech |
Choť | Henriette Louise Quarles van Ufford[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tadeus Reichstein, (20. června 1897 Włocławek – 1. srpna 1996 Basilej, Švýcarsko) byl polsko-švýcarský chemik. Spolu s Edwardem Calvinem Kendallem a Philipem Showalterem Henchem obdržel roku 1950 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, a to za objevy týkající se hormonů kůry nadledvin, jejich struktury a biologických účinků.[2] Jejich objevy otevřely dveře lékařskému využití kortizonu.