Theodosius I. | |
---|---|
Rodné jméno | Theodosius |
Narození | 11. ledna 347 Coca nebo Italica |
Úmrtí | 17. ledna 395 (ve věku 48 let) Milán |
Místo pohřbení | kostel svatých Apoštolů Konstantinopol |
Povolání | politik |
Choť | Aelia Flaccilla (do 385) Galla (od 387)[1][2] |
Děti | Galla Placidia Honorius[3] Arcadius[4] Pulcheria Gratianus |
Rodiče | Theodosius starší[5] a Thermantia |
Rod | Theodosiovci a valentiniánská dynastie |
Příbuzní | Honorius (sourozenec) Serena (bratrova dcera a adoptované dítě) Valentinianus III.[6], Justa Grata Honoria a Theodosius (vnoučata) |
Funkce | římský císař (379–395) byzantský císař (379–395) římský senátor římský konzul |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Theodosiova vláda byla spojena s převratnými změnami v římské říši. V roce 382 byla na římském území usazena značně veliká skupina barbarských Gótů, jimž bylo jako federátům (foederati) zaručeno autonomní postavení. Došlo rovněž k povýšení křesťanství na úroveň státního náboženství, současně byly vydány četné zákony namířené proti pohanství, a především proti křesťanským herezím. Po vítězství v občanské válce dosáhl Theodosius jako poslední císař kontroly nad celým územím římské říše. Po jeho smrti v roce 395 se o vládu nad říší podělili jeho dva synové. Toto datum se mnohem později ukázalo být okamžikem definitivního rozdělení impéria na západořímskou a východořímskou říši, ačkoli tehdejší Římané si této skutečnosti nebyli vědomi a z formálního hlediska nadále přetrvávala jednota státu.