Back Tibet Afrikaans Tibet ALS ቲቤት Amharic Tibet AN Tibet ANG التبت Arabic تيبيت ARZ Tíbet AST तिब्बत AWA Tibet Azerbaijani
| Tibet བོད (Bod) 西藏 (Xīzàng) | |
|---|---|
 Mount Everest je nejvyšší hora světa | |
| Geografie | |
.svg) Tibetská autonomní oblast (červeně) v Čínské lidové republice | |
| Hlavní město | Lhasa |
| Status | autonomní oblast ČLR |
| Souřadnice | 29°39′ s. š., 91°6′ v. d. |
| Nejvyšší bod | Mount Everest (8849 m n. m.) |
| Obyvatelstvo | |
| Jazyk | Tibetština, severočínské dialekty |
| Národnostní složení | Tibeťané, Chanové, Mönpové, Chuejové |
| Náboženství | tibetský buddhismus, bön, islám, křesťanství (původně nestoriánství, od 17. stol. římskokatolictví) |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Druh celku | Čínská lidová republika |
| Podřízené celky | Amdo (historicky), Ü-Cang, Kham |
| Měna | čínský jüan |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tibet (čínsky 西藏 Si-cang, pinyin Xīzàng, tibetsky བོད་, Wylie Bod) je Čínou okupovaný stát, dělí se na Tibetskou autonomní oblast a dvě další provincie[1] Čching-chaj (Amdo) a zhruba polovina provincie S’-čchuan (Kham). Z velké části se rozkládá na Tibetské náhorní plošině a jeho průměrná výška dosahuje přibližně 4 500 m n. m., proto se Tibetu někdy říká „střecha světa“. Tradičním etnikem Tibetu jsou Tibeťané hovořící tibetským jazykem. Na území Tibetu žijí také Chanové a Chuejové. Mimo jiné je Tibet centrem buddhismu, tzv. lámaismu.
V 7. století vzniklo Tibetské království,[2] které se zhroutilo po roce 842. Západní a střední Tibet byly poté převážně sjednoceny tibetskou vládou ve Lhase nebo v blízkých lokalitách, ta byla v různých dobách pod mongolskou a čínskou nadvládou. Východní oblasti Kham a Amdo byly často rozděleny mezi řadu knížectví a jiné skupiny, tyto oblasti většinu času spadaly přímo pod čínskou správu. Současné hranice Tibetu byly obecně definovány v 18. století. V roce 1903 provedli Britové invazi do Tibetu a donutili místní vládu podepsat smlouvy, kterými se stal Tibet v podstatě britským protektorátem, i nadále však Britové ujišťovali Čínu, že stále uznává její nároky na autoritu nad Tibetem. Tibet v roce 1913 vyhlásil nezávislost, to ovšem nebylo uznáno čínskou vládou. Později Lhasa převzala kontrolu i nad západní části čínské oblasti S’-čchuan. V regionu vláda udržela autonomii do roku 1951, kdy byla tibetská armáda zničena v bitvě u Čhamdo. Po neúspěšném povstání, při kterém zemřelo okolo 1,2 milionu Tibeťanů, byla Čínou v roce 1959 tibetská vláda zrušena.[1] Dne 29. dubna téhož roku však Jeho Svatost Dalajláma ustanovil dle práva a dle moci jedinou právoplatnou a svrchovanou vládu nad celým Tibetem, dnes sídlící v Dharamsale - Tibestkou exilovou vládu CTA[3] (de facto reorganizací Kashagu, 14. června 1991 oficiálně jako Tibetská vláda v exilu).[3]
Historický Tibet se skládal ze tří provincií – Amdo, Kham a Ü-Cang (která sama se skládá z regionů Ngari, Ü a Can, je však někdy uváděna dohromady, jako jedna provincie Ü-Cang), a měl rozlohu okolo 2,5 milionů km². K historickému Tibetu se někdy počítá též Bhútán a území v severní Indii – Ladak, Sikkim a severní část Arunáčalpradéše (tzv. Jižní Tibet). Asi polovinu území historického Tibetu dnes zabírá Tibetská autonomní oblast.
- ↑ a b REPORTER, Staff. Glimpses on History of Tibet [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Beckwith, Christopher I. (1987): The Tibetan Empire in Central Asia: A History of the Struggle for Great Power among Tibetans, Turks, Arabs, and Chinese during the Early Middle Ages, pp. 11-36. Princeton University Press. ISBN 0-691-02469-3.
- ↑ a b Central Tibetan Administration - The Official Website of the Central Tibetan Administration. web.archive.org [online]. 2010-08-03 [cit. 2022-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-03.