Back حضرية Arabic Urbanismu AST নগরজীবন বিদ্যা Bengali/Bangla Kersavouriezh Breton Urbanizam BS Urbanisme Catalan Urbanistik German Urbanism English Urbanismo Spanish شهرگرایی Persian
Urbanismus je disciplína, jejímž cílem je zkoumat a plánovat vytvořené prostředí za účelem rozvoje sídelních útvarů (měst, vesnic) ve společensky funkční a udržitelné celky. Urbanistické projektování navrhuje uspořádání sídel, jejich částí a navazujících částí krajiny a navazuje tak na architekturu, popřípadě krajinnou architekturu. Ve střední, jižní a východní Evropě se pod termín urbanismus zpravidla zahrnuje i plánování sídel, které je složkou územního plánování. Od 20. století je urbanismus rovněž komponentem disciplíny urbanistická sociologie (nauka o urbánním životě a kultuře).[1] Urbanistická sociologie se zabývá hranicí mezi kulturou a přírodou. Ta by měla být vedena tak, aby byla pro společnost co nejvíce efektivní. Kvůli rozvoji vědy a techniky se rozšiřuje možnost působení a dochází často k upřednostňování panství kultury před přírodou.[2]
Územní plánování se zabývá plánováním a regulací vývoje měst, venkovského osídlení a krajiny. Usiluje o směřování k optimálnímu vývoji sídelních struktur, harmonickému uspořádání území, udržení ekologické rovnováhy a ochraně kulturního dědictví s cílem zajištění udržitelného rozvoje území v environmentálním, sociálním a hospodářském ohledu. Je zde zásadní rozdíl mezi utvářením a rozvíjením velkého města, malého města či vesnice. To se primárně odvíjí již od sociologie, konkrétně od rozdílů mezi obyvatelstvem venkova a města.[3]
Město můžeme z pohledu sociologie definovat jako lidské sídlo, která má vysokou míru zalidnění a fungující dělbu práce, která dokáže zajistit poskytování služeb pro většinu populace.[4] Městské inženýrství se zabývá urbanismem a územním plánováním, veřejnou infrastrukturou, městskými stavbami pro bydlení, občanskou vybaveností včetně staveb pro administrativu, zdravotnictví, kulturu a sport, průmyslovým stavitelstvím, stavební ekonomikou, moderním řízením atd.[1]
Urbanismus v Česku se za posledních pár desetiletí značně vyvinul. Je zde sice návaznost na vývoj měst v období socialismu, avšak můžeme zde pozorovat od této doby velký pokrok. Svědčí o tom například počet dokončených bytů v Praze před rokem 1989 a nyní. Počet značně klesl, a to z toho důvodu, že už se o nových velkých zástavbách vede mnohem náročnější debata.[5]
- ↑ a b Urbanistická čítanka: vybrané texty urbanistické literatury XX. století. Praha: Česká komora architektů, 2000. ISBN 80-902735-3-X.
- ↑ 1925-, Bauman, Zygmunt,. Myslet sociologicky : netradiční uvedení do sociologie. 2. vyd. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) 239 s. ISBN 9788074190261. OCLC 614289289 S. str. 156-157.
- ↑ JANÁK, Dušan. I. A. Bláha a počátky sociologie města u nás [online]. [cit. 2017-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
- ↑ 1965-, Jandourek, Jan,. Slovník sociologických pojmů : 610 hesel. Vyd. 1. vyd. Praha: Grada 258 s. ISBN 9788024736792. OCLC 806198632 S. str. 243.
- ↑ OUŘEDNÍČEK, Martin; JÍCHOVÁ, Jana. Sociální prostředí Prahy: město na prahu 21. století. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2729-0. S. str. 15.