Voiceover

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: úplně chybí zdroje, některá hodnotící tvrzení by si je zasloužila, stejně tak vysvětlení termínů, příp. vztah k termínu hlasové herectví, který se zde vůbec nepoužívá; seznam osob je neencyklopedicky sestavený, postrádá zdroje i srozumitelný klíč řazení

Voiceover, nebo také voice-over, čteno [vojsouvr],^[1] je anglický termín z oblasti filmové a televizní tvorby, který označuje mluvené slovo pronášené hlasem, jehož nositel není přítomen v obraze. Případný původní zvuk scény je přitom utlumen nebo odstraněn. Text pronášený pod obraz (nebo mimo obraz) nejčastěji vysvětluje dění v obraze, a to zejména u dokumentárních, instruktážních filmů či reklam. V hraných filmech ze 40.–60. let 20. století představoval voiceover oblíbený způsob vyjádření „vnitřního hlasu“ hrdinů.

Také se může jednat o označení člověka, který se specializuje na čtení textů, aniž by přitom byl vidět. Taková osoba se také označuje jako spíkr (pokud umí dobře staticky předčítat dokumenty), hlasatel, voice talent (správnější označení, ovšem spíše v případě, kdy aspiruje na dramatičtější herecké výkony, je postsynchron či dabing). Často jsou tváře těchto lidí pro publikum neznámé, na rozdíl od jejich hlasů – i když mnozí rovněž působí jako běžní, mnohdy téměř neznámí herci, redaktoři nebo moderátoři. Často se typově zařadí pro jistý typ práce a jejich účinkování v jiném žánru může diváka zmást či pobavit (např. Richard Honzovič se specializoval na seriózní přírodopisné, politické či technické dokumenty a jeho hlášení fiktivních zpráv v satirickém pořadu Česká soda umocňovalo humorný prvek). Barva hlasu některých z nich je natolik pružná, že si divák ani neuvědomí, že týž hlas, který komentoval soutěžní pořad, v jiném případě doprovází reklamu na pivo (Vladimír Čech) nebo čte komentář k přírodopisnému snímku. Mnozí lidé s touto „pružností“ často působí v dabingu, kde namlouvají více postav.

I když se předčítaným textům říká komentáře mimo obraz / pod obraz, „voice talent“ není komentátor (to je autor komentáře nebo odborník, který dokáže snímané dění doprovodit komentářem spatra, například při přenosu sportovního utkání, přičemž v takovém případě není kladen důraz na libozvučnost projevu).

V některých zemích, např. v Polsku (včetně DVD nosičů) je voiceover jakožto rychlodabing využíván v daleko širší míře také jako náhrada za zde nepříliš často používaný dabing cizojazyčných filmů – voiceover (často jediný herec) zde zaznívá současně s originálním zvukem nebo několik sekund po něm.