F7U Cutlass | |
---|---|
Určení | Stíhací letoun |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Vought |
Šéfkonstruktér | Rex Beisel |
První let | 29. září 1948[1] |
Zařazeno | červenec 1951 |
Vyřazeno | 2. březen 1959 |
Uživatel | Americké námořnictvo |
Výroba | 1948–1955 |
Vyrobeno kusů | 320 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vought F7U Cutlass byl palubní stíhací letoun amerického námořnictva z počátku studené války. Letoun měl neobvyklou bezocasou koncepci, která byla založena na datech, získaných na konci války u německé firmy Arado.[zdroj?!] V době vzniku letounu však američtí konstruktéři letounu odmítali jakoukoliv inspiraci německými projekty.
Typ F7U byl posledním letounem, který projektoval Rex Beisel, jenž navrhl už typ TS-1 z roku 1922, který byl prvním stíhacím letounem vyvíjeným speciálně pro americké námořnictvo.
Radikální a doposud nevyzkoušená aerodynamická koncepce letounu způsobovala při jeho provozu časté technické a provozní potíže, spojené s vysokou nehodovostí. Během vývoje typu zahynuli čtyři zkušební piloti a dalších 21 jich zemřelo při nehodách během operační služby. Více než čtvrtina vyrobených letounů byla v provozu zničena při nehodách.