Waffen-SS v SSSR během roku 1941 | |
Země | Německá říše |
Existence | 17. března 1933 – 8. května 1945 |
Typ | Panzerdivision Panzergrenadier SS-Kavallerie-Brigade Gebirgsjäger |
Velikost | 900 000 včetně zahraničních dobrovolníků a branců |
Posádka | 38 divizí |
Motto | „Meine Ehre heißt Treue“ („mou ctí je věrnost“) |
Velitelé | Heinrich Himmler (1929–1945) |
Účast | |
Války | Druhá světová válka |
Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím. Představovaly německé zvláštní a cizinecké jednotky nacistické armády, na konci války zahrnovaly přibližně 950 000 mužů, většinou dobrovolníků. Byly vedeny Heinrichem Himmlerem. Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku prohlásil Waffen-SS za zločineckou organizaci. Vyvinuly se z dvousetčlenné jednotky Hitlerovy osobní ochranky (die SchutzStaffel der NSDAP, odtud zkratka SS) ještě v dobách, kdy Hitler nebyl kancléřem, ale pouze vůdcem NSDAP v roce 1929.
Většina členů Waffen-SS tehdy rekrutovala z bývalých Freikorps, jejichž členové vstoupili do takzvané 1. SS-Panzer Division „Leibstandarte SS Adolf Hitler“, která byla vytvořena Himmlerem na Hitlerovu žádost jako Hitlerova ochranka. Posléze ale byly Waffen-SS nasazovány do běžných vojenských úkolů na frontě (často jako elitní jednotky), vykonávaly stráž v koncentračních táborech a po celou dobu své existence byli jejich členové také osobní stráží Hitlera.
Členové Waffen-SS byli převážně dobrovolníci, prošli dobrým tělesným tréninkem, vynikajícím vojenským výcvikem a důkladným ideologickým zpracováním, které mnohdy hraničilo s brainwashingem, byli zejména specialisty na boj s lehkými palnými zbraněmi. Po takovémto základním výcviku prošli případným speciálním výcvikem (například v ovládání tanku). Waffen-SS kromě daleko lepšího výcviku, než měla většina německé armády, přesto často dostávali horší výzbroj (převážně konfiskovanou rakouské armádě). V jednotkách Waffen-SS panoval také mnohem méně formální přístup k vojákům než ve většině německé armády. Proto byl v těchto jednotkách poněkud volnější režim, než bylo v německé armádě zvykem, Waffen-SS měly lepší příděly jídla a vůbec lepší podmínky. Mezi veliteli a vojáky panovala spíše kamarádská atmosféra, v jednotkách Waffen-SS například bylo zvykem nadřízenému tykat.
První bojové ztráty Waffen-SS představovali dva mrtví příslušníci budoucí 3. SS-Panzer-Division Totenkopf zabití československými vojáky při bitvě u Czajankových kasáren. Jednotky Waffen-SS se účastnily kromě jiného invaze do Polska v roce 1939, byly nasazovány především v Polsku, na západní frontě zejména ve Francii a také na Balkáně. Významnou úlohu hrály jednotky Waffen-SS při dobývání Skandinávie, účastnily se úspěšné třetí bitvy o Charkov v roce 1943 i operace Citadela včetně bojů poblíž Prochorovky.
Ve Waffen-SS byl brán nejprve ohled na „čistotu rasy“, ale později v ní nemuseli sloužit „rasově čistí“ Němci jako v ostatních jednotkách SS, velkou část z vojáků Waffen-SS dokonce tvořili kolaborující cizinci z podmaněných zemí, zejména Nizozemci, Vlámové, Italové, Volksdeutsche (etničtí Němci z Maďarska, Karpatští Němci ze Slovenska), Dánové, Francouzi, Norové, Finové, Chorvati, Bosňáci, Rusové, Ukrajinci, Lotyši, Estonci, Ázerbájdžánci a Turkestánci, dokonce Indové a Britové (resp. obyvatelé zemí Britského impéria). Tito vojáci byli nazýváni Freiwilligen (dobrovolníci), a většina z národů, jejichž příslušníci takto sloužili, měla své vlastní jednotky (např. 28. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Wallonien“, či 5. SS-Panzer Division „Wiking“).[1]
Z válečných zločinů, kterých se dopustily jednotky Waffen-SS na západní frontě, je nejznámější Malmédský masakr, kdy jednotky Waffen-SS v Belgii roku 1944 postřílely 71 amerických zajatců. Známé jsou také skupiny Dirlewangera a Kaminského, které na dobytém území v Polsku a Rusku zavraždily mnoho civilistů a také sovětské válečné zajatce, vypálily několik stovek vesnic, podílely se na nejohavnějších německý zločinech za druhé světové války. Jednotky také pomáhaly potlačovat odpor polských Židů ve varšavském ghettu. Zejména v Polsku a v Sovětském svazu byly jednotky Waffen SS součástí uskupení tzv. Einsatzgruppen, jejichž činností bylo „očisťování“ prostoru od Židů a jiných „méněcenných“ ras.
Uprostřed území Protektorátu Čechy a Morava zabraly Waffen-SS území 65 obcí. Obyvatelstvo vyhnaly a zřídily zde pro své příslušníky výcvikový tábor. V tomto prostoru byla i pobočka koncentračního tábora Flossenbürg.
Waffen SS měla svou pochodovou hymnu SS marschiert in Feindesland. SS marchiert in Feindesland měla i estonskou, norskou, lotyšskou a francouzskou verzi. Tyto písně se často lišily od německého originálu.