Washington, D.C. | |
---|---|
Horní řada (zleva): Healy Hall na Georgetownské univerzitě, americký Kapitol; uprostřed: Washingtonův monument; spodní řada: Frederick Douglass National Historic Site, Afroamerický památník občanské války | |
Poloha | |
Souřadnice | 38°53′42″ s. š., 77°2′12″ z. d. |
Nadmořská výška | 0–125 m n. m. |
Časové pásmo | UTC−5/−4 (letní čas) |
Stát | Spojené státy americké |
Washington D.C. | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 177 km² |
Počet obyvatel | 746 823 (odhad 2020[1]) |
Hustota zalidnění | 4 219,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Muriel Bowser |
Vznik | 1790 |
Oficiální web | dc |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Washington, D.C. (anglická výslovnost [ˈwɑːʃɪŋtən ˌdiːˈsiː], česká výslovnost [vošinkton; vašinkton][2]) je hlavní město Spojených států amerických, sídlo prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu. Zaujímá celé území federálního distriktu District of Columbia (zkráceně D.C.), nacházejícího se na východě Spojených států, v Jihoatlantské oblasti jižního regionu USA. Na severu a východě hraničí s Marylandem, přirozenou jihozápadní hranici s Virginií tvoří řeka Potomac. Založeno bylo roku 1790, jeho jméno vzniklo jako pocta prvnímu prezidentovi USA Georgi Washingtonovi. Hlavním městem Spojených států je od roku 1800, předtím mělo obdobné postavení osm jiných měst. V roce 2020 byl Washington 20. nejlidnatějším městem ve Spojených státech.
Na území Washingtonu nestojí žádné mrakodrapy, které jsou v jiných městech USA typické. To je zapříčiněno nařízením, díky kterému nesmí výška budov přesáhnout šířku přilehlé ulice o více než 20 stop (6,1 m). Převládají zde budovy veřejných institucí a budovy administrativní. Nejvýznamnějšími budovami ve Washingtonu jsou Bílý dům, úřední sídlo prezidenta USA, Kapitol, sídlo Kongresu, a budova Nejvyššího soudu. Zástavba výškovými budovami začíná až za řekou Potomac ve virginském Arlingtonu, kde se nachází také Pentagon či Arlingtonský národní hřbitov.
V distriktu vládne starosta a třináctičlenná rada. Místní zákony ovšem ovlivňuje také americký Kongres. Distrikt volí jednoho delegáta bez hlasovacího práva do Sněmovny reprezentantů, v Senátu ovšem žádného zástupce nemá.