Stavy

Společenský stav je sociální skupina vnitřně spjatá určitým mocenským, právním postavením ve společnosti, přičemž je tímto postavením vymezena vůči jiným společenským skupinám, stavům. Příslušnost k danému stavu je zpravidla dědičná. Za základní kritérium rozvrstvení společnosti nejsou považovány tržní vztahy ani majetková úroveň, ale tradice a právní úprava postavení jednotlivců.  Podobně jako u kastovnictví je stavovství vlastně zjednodušeným příbuzenstvím ve společnostech, které se staly natolik početné, že si každý jejich člen nemůže pamatovat svá práva a povinnosti vůči všem ostatním členům skupiny, v níž žije. Stavovská příslušnost signalizuje druhým, jaké povinnosti a práva přísluší každému člověku jeho zrozením. V neposlední řadě reguluje i ekonomické postavení. Určuje, jaký nárok má kdo na statky a služby, jež jsou ve společnosti k dispozici.[1] Ve výjimečných případech je nicméně možné, aby, jednotlivec za určitých podmínek změny svého stavu dosáhl. Pojem stavu se objevuje také v souvislosti se zastupitelstvím, s reprezentací a s jejím oprávněním spoluřídit zemi. V tomto smyslu je pak pojmem politickým, mocenským. Vrstvy obyvatel v nevýhodném postavení, často sedláci a proletariát, takové zastoupení nemají. Nejsou proto „stavem“.

  1. KELLER, Jan, 2012. Úvod do sociologie. 6. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství SLON. ISBN 978-80-7419-102-2

Developed by StudentB