Peruánská republika República del Perú | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Somos libres, seámoslo siempre | |||
Motto Firme y feliz por la unión (Pevní a šťastní pro unii) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Lima | ||
Rozloha | 1 285 216 km² (19. na světě) z toho 0,4 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Nevado Huascarán (6768 m n. m.) | ||
Časové pásmo | −5 | ||
Poloha | 9°24′ j. š., 76° z. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 34 068 259 (45. na světě, odhad 2024) | ||
Hustota zalidnění | 26,8 ob. / km² (185. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,762 (vysoký) (87. na světě, 2022) | ||
Jazyk | španělština (úřední), kečuánština, ajmarština a další jazyky | ||
Náboženství | římští katolíci 76 %, jiní 24 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | prezidentská republika | ||
Vznik | 28. července 1821 (nezávislost na Španělsku) | ||
Prezidentka | Dina Boluarteová | ||
Předseda vlády | Gustavo Adrianzén | ||
Měna | Sol (PEN) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 15 310[1] USD (100. na světě, 2022) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 604 PER PE | ||
MPZ | PE | ||
Telefonní předvolba | +51 | ||
Národní TLD | .pe | ||
multimediální obsah na Commons |
Peru (španělsky Perú, kečuánsky Piruw), plným názvem Peruánská republika, je stát nacházející se na severozápadě Jižní Ameriky. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Hlavním městem je Lima.
Na území Peru sídlila jedna z nejstarších světových kultur Norte Chico (32. století před naším letopočtem) a později incká říše, největší stát předkolumbovské Ameriky. Říše Inků měla centrum v dnešním Peru, ale táhla se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Incké území bylo podrobeno v 16. století Španělskem a následně na něm vzniklo místokrálovství Peru, pod které patřila většina španělských jihoamerických kolonií. Nezávislost na Evropě země vyhlásila v roce 1821, reálně ji získala roku 1824, po vojenských kampaních José de San Martína a Simóna Bolívara, zvláště pak po rozhodující bitvě u Ayacucha. Poté prošlo Peru obdobími politických nepokojů, finančních krizí, válkou s Chile, jakož i fázemi stability a hospodářského růstu. Klíčovou postavou ekonomického vzmachu na konci 20. století byl prezident Alberto Fujimori, který si zároveň poradil s maoistickými teroristy z hnutí Světlá stezka. Na druhou stranu byl obviněn z porušování lidských práv a násilného potlačování opozice.
Peru je republika se zastupitelskou demokracií, rozdělená do 25 regionů. Vyznačuje se vysokou biologickou diverzitou, neboť geografie země se mění od vyprahlých planin u tichomořského pobřeží, přes hory Andy až po amazonský deštný prales.
Je to rozvojová země se středním indexem lidského rozvoje a mírou chudoby kolem 19 procent, nicméně má jeden z nejrychlejších průmyslových růstů na světě, v průměru 9,6 % ročně. Mezi hlavní hospodářské činnosti patří tradičně zemědělství, rybolov, důlní průmysl a výroba textilu, nově rozvíjejícími se obory jsou telekomunikace a biotechnologie. Země je součástí Asijsko-pacifického hospodářského společenství a Transpacifického partnerství.
V Peru žije přibližně 32 milionů obyvatel různých národností, včetně původních obyvatel Peru, Evropanů, Afričanů a Asiatů.[2] Ačkoli je španělština hlavním jazykem, hodně Peruánců používá ajmarštinu a kečuánštinu, která je vedle španělštiny také úředním jazykem. Tato směs kulturních tradic má za důsledek velkou rozmanitost v oblastech umění, literatury, hudby a kuchyně. Hlavním náboženstvím je křesťanství.